Zelenáč neměl mít nárok, ale slaví životní triumf! Bude z něj národní hrdina

„Vážně je to pravda? Nemohu uvěřit. Potřebuji si sednout a být chvíli jen sám se sebou," prohlásil dojatě Egan Bernal, skryl si obličej v dlaních a rozplakal se.

Mnohokrát v minulosti se kolumbijští cyklisté pokoušeli ovládnout Tour de France. Nikdy od debutu v roce 1983 neuspěli. A najednou slaví kluk, který ještě nedávno jezdil za juniory a v úvodu letošní sezony zažil jedno z největších zklamání kariéry.

Nejprve vyhrál etapové bitvy Paříž-Nice a poté Kolem Švýcarska. Měl být lídrem týmu Ineos na italském Giru. Jenže pár dnů před startem při tréninku upadl a zlomil si klíční kost. „Od října loňského roku jsem se koncentroval na Giro," přiznal Bernal.

„Dvě hodiny po mém pádu na lůžku u mé postele v nemocnici seděl plačící trenér, já trpěl bolestí. Řekl jsem si, že vše se děje z nějakého důvodu. Nevím, jestli věřím v osud. Ale bez pádu před Girem by nyní nebyl vítězem Tour," usmál se Bernal, jak se největší zklamání roku proměnilo v životní triumf.

Když se zranil Chris Froome, jednička formace Ineos, Bernal se z domestika posunul na pozici týmové dvojky. Ale rozhodně nepatřil ve Francii k hlavním favoritům. Lídrem byl obhájce Geraint Thomas. Vždyť mladičký Kolumbijec měl v nohách jediný třítýdenní závod, loňskou Tour de France při první sezoně v dresu Ineosu.

Mezi profesionály začal v roce 2016 na Apeninském poloostrově v týmu Androni Giocattoli. S jediným startem na Grand Tour neměl mít letos šanci na pódium. Vždyť teprve čtvrtým rokem se věnuje profesionální cyklistce, které dal přednost před studiem žurnalistiky.

Jenže ve Francii ukazoval sílu. V horách byl fenomenální. Nejsilnější. Při devatenácté zkrácené etapě předvedl útok, na nějž nikdo nenašel odpověď. V sobotu na opět pozměněné trase vlivem předchozího řádění sněhové bouře neměl přemožitele. „Neměl jsem žádnou krizi, měl jsem skvělé nohy," řekl po prvním dnu ve žlutém trikotu lídra, který udržel až do Paříže.

„Největší poděkování patří mé přítelkyni, která snáší oběti spojené s životem špičkového cyklisty. A otci, které mě na všechny tréninkové jízdy v Kolumbii doprovází na motorce. Je to jediný chlap, který zná všechny kilometry a trasy, jež jsem projel v tréninku. Je výjimečné, že se mnou mohou sdílet přímo ve Francii tenhle životní triumf," rozplýval se Bernal, který se stal třetím Kolumbijcem ve žlutém po Peňovi (2003) a Gaviriovi (2018).

Triumf mu nepochybně zcela změní život. V Kolumbii bude modlou. „Giro i Vueltu už jsme jako země vyhráli, na Tour jsme získali pódiové umístění, ale nikdy první místo. Jsem velmi hrdý, že jako první Kolumbijec přivezu do své vlasti Maillot jaune," pronesl, ale nechtěl předjímat, jak bujaré oslavy spustí jeho úspěch v rodné zemi.

„Neměl jsem čas přemýšlet. Minulé tři týdny bylo všechno o rutině. Probudit se, nechat se zkontrolovat lékařem, sednout do autobusu, jít na start, odjet etapu, cesta do hotelu, masáž, fyzioterapie, večeře, spánek. Na nic víc nebyl čas," pokrčil rameny.

„Bude z něj národní hrdina," věštil s úsměvem David Brailsford, šéf formace Ineos, který s Bernalem podepsal kontrakt až do roku 2023.

„Je neuvěřitelně talentovaný. A jeho zralost přesahuje Eganův věk. Je mimořádně klidný, má obrovskou úctu ke všem, je laskavý, štědrý, komunikativní a současně má vítězný instinkt," prohlásil na adresu nového šampiona Tour šéf Ineosu, který se nyní pyšní sedmi triumfy za posledních osm let. Vládu Wigginse, Froomea (4x), Thomase a Bernala přerušil jen v roce 2014 Ital Nibali.