Článek
Jen 60 kilogramů vážící vrchař o sobě dal pořádně vědět už na loňské Tour de France, kde skončil sice s velkým odstupem na Pogačara, ale druhý. Přitom na prestižní závod ani neměl jet. Jenže týmový kolega z Jumbo-Visma Tom Dumoulin oznámil přerušení kariéry a Vingegaard si o místo řekl vítězstvím na etapáku Coppi e Bartali nebo druhou pozici na závodě Kolem Baskicka.
Před rokem nabral cenné zkušenosti a letos ukázal, že vyspěl v šampiona. Srdce fanoušků si navíc získal gestem fair play, když v 18. etapě po pádu úhlavního rivala na Pogačara počkal. A zdolal ho až v kopci. Slovince porazil i v sobotní časovce a do Paříže dojel s náskokem téměř tří minut.
„Znamená to hrozně moc. Tour de France je v cyklistice všechno. Už od minulého roku jsem věřil, že mám na to ji vyhrát. A teď se to povedlo. Velká úleva a jsem na sebe hrdý," rozplýval se Vingegaard, jenž navíc na cestě za celkovým vítězstvím ovládl dvě etapy a získal i puntíkatý dres pro nejlepšího vrchaře.
Vingegaard se v cíli Tour radoval i s roční dcerou Fridou.
Dánův vzestup ke slávě netrval dlouho. Než si ho v roce 2019 vyhlédla nizozemská stáj Jumbo-Visma, přivydělával si ve fabrice na zpracování ryb, kde ulovené kousky čistil. Trénoval až po práci, také proto byl jeho progres do té doby pomalejší.
Když se ale konečně mohl soustředit jen na cyklistiku, postupem času se z něj stal nejlepší vrchař současnosti. V posledním závodě před letošní Tour de France sice dojel druhý za týmovým kolegou Primožem Rogličem, ale ve stoupáních v závěrečných etapách vypadal lépe. To se poté projevilo i na Staré dámě, kde se Roglič trápil a po pádu ze závodu odstoupil.
💛 The Yellow Jersey blowing kisses.
💛 Le Maillot Jaune vous embrasse !#TDF2022 pic.twitter.com/2d9MXsvagK
— Tour de France™ (@LeTour) July 24, 2022
Stáj, která původně měla dva lídry, se tak mohla soustředit jen na Vingegaarda, jenž od jedenácté etapy vozil žlutý trikot. „Celý tým dřel a kluci byli neskuteční," chválil Dán před dojezdem do Paříže.
Zatímco Pogačarovi zbyli jen tři domestici, navíc Hirschi bez formy, Vingegaard se mohl spolehnout na pomoc Kusse, Laportea nebo Benoota. A v neposlední řadě také neúnavného Wouta van Aerta. Ten, když bylo potřeba, upozadil vlastní ambice a strážil žlutý dres.
V nejtěžších kopcích si ale dánský král poradil i sám. Dokázal lépe hospodařit se silami a nedal na sobě najevo žádnou známku slabosti. Jakmile Pogačar zaútočil, Vingegaard si ho jako stín docvakl a přilepil se mu na zadní kolo. Také proto mohl i se svou manželkou Trine a téměř dvouletou dcerou Fridou se slzami v očích slavit nejcennější triumf kariéry. „Konečně už jsem v cíli a nic se nemůže stát. Neuvěřitelné."
