Článek
Nibali je prvním italským vítězem Tour po 16 letech, do Paříže dojel po 3663,5 kilometru s výrazným náskokem 7:37 minuty. Se zbytkem startovního pole si doslova pohrával, přes dostatečný náskok v průběžné klasifikaci v náročných úsecích etap soupeřům nastupoval, ujížděl a doslova je drtil. Ve žlutém trikotu strávil téměř celý závod s výjimkou dvou etap, krize pro něho byla neznámým pojmem.
Tour absolvoval podle agentury AFP průměrnou rychlostí 40,662 km/h. Rychleji to zvládli jen Američan Lance Armstrong v letech 2003 a 2005, ten však přišel kvůli dopingu o všech sedm titulů. Před Nibalim tak figuruje pouze španělský vítěz z roku 2006 Óscar Pereiro s průměrem 40,784 km/h.
V diskuzních fórech na sociálních sítích se proto vedle obdivných komentářů objevily i pochybnosti, zda si Nibali na své cestě za celkovým prvenstvím, kterou měl i částečně usnadněnou poté, co po pádech záhy opustili peloton obhájce vítězství Brit Chris Froome a dvojnásobný šampión Contador, nepomohl nedovoleným způsobem. Pochybující také připomínají, že italská cyklistická jednička závodí za Astanu, jejíž současný manažer Alexandr Vinokurov byl v roce 2007 sám usvědčen z krevní transfuze a kazašská stáj z Tour následně odstoupila.
„Vincenzo mi řekl, že ještě nikdy neabsolvoval tolik dopingových kontrol jako letos. Ale bez ohledu na to, pokud bychom se dozvěděli, že je zapleten do něčeho špinavého, že dopuje, vlastníma rukama bych ho zabil. A ještě před tím bych mu vyškrábal oči," pokračoval výhrůžně závodníkův otec.
Nibali, jenž v minulosti jezdil ve stáji Liquigas společně s Čechem Romanem Kreuzigerem, však veškeré nepodložené domněnky a spekulace odmítá. „Byl jsem vždy zastáncem kampaně proti užívání nedovolených povzbuzujících látek. Mé úspěchy se rodily krok po kroku," řekl otec pětiměsíční dcerky Emmy, který dokázal jako teprve šestý cyklista historie vyhrát všechny tři Grand Tours. Loni triumfoval na Giru d'Italia a v roce 2010 byl nejlepší na Vueltě.
