Článek
Šestadvacetiletý rodák z Moravské Třebové zazářil minulý rok během Vuelty, kde dojel celkově devátý a vyhrál jednu etapu. I na základě jeho výkonu druhodivizní tým dostal pozvánku ke startu na Tour. „Je to splněný sen. Ohromně se těším na atmosféru. Tour je ve srovnání s Girem a Vueltou výjimečná právě humbukem kolem," míní König.
Od začátku roku se učí zásadní změně. Už není nosičem vody, je lídrem týmu. „Jezdil jsem ve skupinách s Froomem, Nibalim nebo Uránem. Přišlo mi normální být po boku nejlepších, vykládat si s nimi. Ale přiznávám, že je to třeba proti loňské Vueltě změna. I když biatlonisty asi taky ještě před dvěma lety nenapadlo, že budou porážet Fourcada nebo Björndalena," hledá přirovnání König.
Přípravu na životní závod však provázely trable. Kvůli potížím s úponem v koleni musel zrušit starty ve čtyřech závodech. Ale stihl se dát do pořádku. A je připravený rvát se o místo na slunci. „Jsem přesvědčený, že je reálné být do desítky. Při Dauphiné jsem skončil jedenáctý a na Tour nebude o moc víc lepších lidí," přemítá König. „A rád bych přidal vítězství v etapě. Ale pro člověka s ambicemi na celkové umístění je dílčí úspěch hodně těžký," uvědomuje si.
Unese vůbec pozici lídra v nejtěžším závodě světa? „Nevadí mi zodpovědnost za tým. Je to výzva. Mám respekt jen z úvodu, kdy se hodně padá. Je těžké rozhodnout, jestli jet vpředu nebo spíš ze zadnějších pozic. Určitě se nebojím kopců, Pyreneje mi při Vueltě seděly. Navíc jsme vybrali nejlepší vrchaře týmu, v kopcích budu mít do posledních metrů u sebe Machada, který je skvělý. K tomu tři kluky na roviny a kostky. Tým je super vybalancovaný. Takže všechno už je jen na mně," směje se König.
