Hlavní obsah

Udělali jsme Česku velké jméno, pochvaluje si Vacek po úspěšné premiéře

Skvělými výkony překvapil fanoušky i soupeře. Český cyklista Mathias Vacek se poprvé představil na třítýdenní Grand Tour a španělskou Vueltu zvládl bravurně. Ke stoprocentní spokojenosti chyběl jen etapový vavřín, přesto dvě druhá místa a další umístění v elitní desítce jsou velkým příslibem do budoucna. To navíc vedle 22letého berounského rodáka zářil i o rok mladší Pavel Bittner. „Myslím, že i Wout van Aert z nás má noční můry,“ směje se Vacek.

Foto: Sportegy

Český cyklista Mathias Vacek během rozhovoru.

Článek

Co jste si odnesl ze své premiérové Grand Tour?

Letošní Vuelta byla dost specifická tím množstvím stoupání, každá etapa měla přes 2000 výškových metrů. I ostatní říkali, že to byl dost extrém. Měl jsem co dělat, abych to všechno přežil. Pochopil jsem, že nesmím nikde plýtvat silami. Jestli přijedu na 30., nebo 130. místě? To je úplně jedno. Rozdíl je v tom, že můžu našetřit dost sil, které pak použiju v etapách, kdy můžu jet o vítězství. A to se mi dařilo, i když z toho triumf nakonec neklapl.

Nevyměnil byste ta dvě druhá místa za jednu vyhranou etapu?

(Zamyslí se) Je to trochu specifické, že jedno druhé místo mám v časovce, jedno v klasické etapě. Samozřejmě bych výhru bral, ještě kdyby se mi podařilo porazit Wouta van Aerta… Jo, vyměnil bych to. Ale dvě druhá místa mi ukázala, že jsem schopný bojovat o vítězství častěji. Toho si dost cením a jsem moc spokojený.

Jak vás těší, že jste společně s Pavlem Bittnerem vynesli českou cyklistiku zpátky do popředí?

Zanechali jsme opravdu velkou stopu. Myslím, že i Van Aert má z nás noční můry. (směje se) Je krásné vidět, že se nám oběma dařilo. Obrovský klobouk dolů před Pavlem za tu vyhranou etapu. On ukazoval špičkovou výkonnost ve sprintech, já ve zvlněných etapách a časovkách. Myslím, že jsme udělali sobě i celému Česku v profipelotonu velké jméno a všichni s námi už musí počítat.

Jak jste během tří týdnů pociťoval, že si vás soupeři všímají stále víc a víc?

Tou první časovkou jsem asi dost soupeřů překvapil. Jo, už předtím jsem měl několik dobrých výsledků na ostatních závodech a tušili, kdo jsem. Ale Grand Tour je ještě o úroveň výš a nikdo se mnou moc nepočítal. Navíc jsem ukázal, že dokážu i přejet kopec a bojovat o vítězství i v klasikářské etapě. Někteří závodníci za mnou jezdili vyjevení, že je ze mě najednou vrchař. (usmívá se) Je vtipné to poslouchat, ale mám z toho hezký pocit.

Jaký byl rozdíl mezi první a druhou časovkou, v níž jste byl nakonec šestý?

Snažil jsem se ji rozjet stejně jako tu první, ale už jsem byl prázdný a v závěru mi došlo. Byl jsem úplně na dně sil. Opravdu velký rozdíl, než když jsem byl čerstvý. Jel jsem svou první Grand Tour a netušil jsem, jak tělo zareaguje na ty tři týdny dřiny. Únava se sčítala, pro mé tělo to byl nový zážitek. Ale upřímně jsem čekal, že to bude ještě horší, že mě potká ještě větší krize. Ale zvládal jsem to celkem v pohodě i díky radám týmových kolegů. Teď musím ale hlavně odpočívat.

Bylo ve hře, že byste se představil i na mistrovství Evropy? Časovka se jede už právě dnes.

Někteří závodníci z Vuelty tam sice vyrazili, ale já jsem se dopředu domluvil s trenérem a týmem, že jsem dost unavený. Bude pro mě lepší si orazit a připravit se na mistrovství světa, na které chci na konci září stoprocentně jet. Od zítřka začnu pomalu trénovat, i když to počasí vypadá trochu beznadějně.

Silniční závod v Curychu má převýšení přes 5000 metrů. Tam můžete pomýšlet na úspěch?

Nechci to nějak zahazovat, ale bude extrémně náročné jet o nejvyšší příčky proti hvězdám jako Pogačar nebo Evenepoel. Mým největším zájmem určitě bude časovka. Musím zjistit, jak na tom jsem, jak se tělo zregenerovalo. Ale na časovku snad ještě dokážu najít síly a porvu se o dobrý výsledek.

A v příští sezoně snad přijde další Grand Tour. Která by vás lákala konkrétně, kdybyste si mohl vybrat?

Budu rád za jakoukoliv, ale přáním každého cyklisty je jet Tour de France. A je to samozřejmě i můj sen.

Vidíte v budoucnu šanci jezdit na třítýdenních etapách i na celkové pořadí?

Tomu bych musel podřídit úplně veškerou přípravu a po psychické stránce být nastavený úplně jinak. Jel jsem první Grand Tour, takže na celkové pořadí se se mnou úplně počítat nemohlo. Nevěděl jsem, jak to všechno probíhá. Závodit proti jezdcům jako Roglič nebo Pogačar je neskutečně náročné. Tenhle rok jsem si dal za cíl jezdit na etapy. Na celkové umístění leda na kratších závodech. Jsem fyzicky stavěný jinak než klasičtí vrchaři, bylo by to pro mě ohromně těžké se s nimi měřit. Takže to i do budoucna vidím spíš na etapy.