Hlavní obsah

Vingegaard jako kazič zábavy na Tour? Neměl koule závodit, rýpnul si rival

Žádné velké kopce? Nevadí, i tak se v 9. etapě Tour de France mezi sebou rvali největší favorité na celkové pořadí. Mohla za to zrádná šotolina, nově zařazená do programu Staré dámy, která pořádně prověřila technické schopnosti jezdců i odolnost jejich kol. Souboj vedoucího Tadeje Pogačara, druhého Remca Evenepoela a třetího Jonase Vingegaarda nakonec skončil patem. Všechno ovšem mohlo být jinak, kdyby Dán podpořil útok rivala. Ale nestalo se, což Belgičan těžko kousal.

Foto: Daniel Cole, ČTK/AP

Jonas Vingegaard během Tour de France

Článek

Do cíle zbývalo 78 kilometrů, když na jednom z nejnáročnějších štěrkových sektorů, navíc ve stoupání, zaútočil v bílém trikotu jedoucí Evenepoel. Po chvilce si ho docvakli i dva hlavní soupeři, společně dojeli až do vedoucí skupiny uprchlíků, jenže… Co dál?

Tři hvězdní cyklisté na sebe koukali. Kdyby spolupracovali, mohli jet společně dál, šetřit síly a získávat čas na další závodníky v celkovém pořadí, především na čtvrtého Primože Rogliče, který se na zaprášených bílých cestách dost trápil. „Najeli bychom klidně tři nebo čtyři minuty a rozhodli o pódiu,“ tušil 24letý Evenepoel.

Jenže Vingegaard nejevil žádné známky toho, že by rivalům střídal. A Belgičan jen nechápavě kroutil hlavou. Trojice favoritů tak takřka zabrzdila a nechala se pohltit hlavním polem. „Já ani Tadej jsme z toho nebyli zrovna šťastní. Někdy potřebujete k závodění koule a Jonas je asi zrovna bohužel neměl,“ postěžoval si.

Vzápětí ale už smířlivěji dodal: „Na druhou stranu rozumím tomu, že někdy jede spíš defenzivnějším stylem. Rozumím jeho důvodům, proč netahal a nezávodil, a akceptuju to,“ pokračoval Evenepoel.

Ano, dánský šampion Tour z posledních dvou let (nejen) v tuto chvíli etapy působil jako hlavní kazič zábavy jinak ohromně atraktivní etapy. Ovšem důvody, proč se rozhodl v útoku nepokračovat, jsou skutečně pochopitelné.

Pro Vingegaarda není šotolina zrovna oblíbený povrch. „Taková etapa v programu Tour je zbytečná,“ mínil. A především měl za sebou domestiky Jorgensona, Van Aerta nebo Laportea, kteří pro něj celý den skvěle pracovali. V jejich přítomnosti si připadal mnohem méně zranitelný. „Bylo lepší počkat a mít po ruce víc týmových kolegů, kdyby se něco stalo,“ vysvětloval.

A že ho v průběhu obávané etapy nepříjemné komplikace potkaly. Už sto kilometrů před cílem píchl, okamžitě však dostal kolo od slovinského parťáka Jana Tratnika. „Sedlo mi perfektně,“ ocenil 27letý Dán.

Jelikož ve zbytku nenastala dobrá příležitost na výměnu, na Tratnikově kole dojel až do finiše. I když ani to se mu málem nepovedlo. „Tři kilometry před cílem jsem měl další defekt, i když tak poloviční. Naštěstí jsem to zvládl dokončit,“ říkal s úlevou Vingegaard.

Hlavní favorité na celkové pořadí tak nakonec dojeli ve stejném čase. Navzdory tomu, že si několik útoků ve druhé polovině etapy přichystal i Tadej Pogačar.

Ne, žádné pasivní bránění žlutého trikotu od něj nečekejte, 25letý Slovinec se prostě chce cyklistikou bavit a viset v háku ho netankuje. „Bylo to i tím, že rád jezdím na šotolině, mám to v povaze. A je mnohem lepší jet vepředu než vzadu, tak jsem to párkrát zkusil. Ale bohužel v tom protivětru to bylo pěkně na ho*no,“ mrzelo ho.

Také si trochu rýpnul do Vingegaarda a jeho týmu Visma-Lease a Bike. „Soustředí se pouze na mě a podceňuje ostatní. Myslím, že mě mohli v útoku podpořit a s Evenepoelem i Vingegaardem jsme mohli najet nějaký čas na ostatní,“ mínil Pogačar.

Přesto může být po první části Tour naprosto spokojený, jelikož drží náskok 33 sekund na debutujícího Belgičana a minuty a čtvrt na úřadujícího šampiona. „Všechno jde podle plánu. Věřím si, nohy funguje výborně. Teď už se ale těším na volný den,“ uzavřel Slovinec.