Takhle slaví král! Pogačar stvrdil celkové prvenství na Tour drtivou výhrou v časovce

Tohle představení se už navždycky zapíše do cyklistické historie. Tadej Pogačar se po šesti vyhraných etapách na italském Giru zapsal ve stejný rok i na Tour de France. A především 26 let po Marcu Pantanim dokázal oba závody celkově vyhrát. Navíc suverénním způsobem, Giro o téměř jedenáct minut, Tour o více než šest. „Nikdy by mě to nenapadlo. Vyhrát obojí je prostě jiný level. Jsem na sebe hrdý,“ neskrýval radost slovinský fenomén.

Zatímco poslední dva roky se musel sklonit před Vingegaardem, tentokrát Dána jasně porazil. „Loni i předloni jsem vždycky udělal nějaké chyby, teď to byl perfektní výkon z jiného světa,“ uvědomoval si Pogačar.

Celkové vítězství navíc orámoval šesti vyhranými etapami. Tolik triumfů na Tour naposledy zapsal aktuálně se loučící Mark Cavendish v roce 2009, ovšem jako sprinterovi. „Věřil jsem si každý den. Na Giru jsem si protrpěl jeden špatný den, neřeknu který, ale tady fakt nepřišla jediná krize. Navíc jsem měl úžasnou podporu od týmu, nemohl jsem je zklamat,“ mínil jezdec týmu UAE Emirates.

K pěti triumfům v horských etapách přidal na závěr dominantní vítězství v časovce. Přitom po sobotním vítězství zmiňoval: „Chci si časovku taky trochu užít.“ A v to doufali i jeho konkurenti. „Jen ať Tadej mává, my jsme tu kvůli něčemu jinému,“ říkali Remcu Evenepoelovi do vysílačky sportovní ředitelé.

Třetí muž celkového pořadí a jeden z favoritů se sice na mezičasech dostával do jasného vedení, to však jen do chvíle, než se na stejný úsek dostali i jeho dva největší konkurenti. Belgičan nestačil na Vingegaarda, oba si však namazal na chleba Pogačar.

Už od prvních metrů bylo jasné, že časovku nepojme jako klidné loučení s Tour. „Bylo hezké začít na jednom z nejslavnějších okruhů formule 1. A já jsem se cítil výborně na rovině i ve stoupání. Přece bych nezahodil tolik hodin přípravy, abych to vypustil,“ usmál se.

Motivovala ho i přítomnost přítelkyně Uršky Žigartové, slovinské profesionální cyklistky. „V hlavě jsem měl její větu. Urška mě totiž nesnášela za to, kolikrát jsem během přípravy tuhle trasu jel,“ líčil Pogačar.

V úvodním stoupání sice na obhájce prvenství nenajel tolik, ale ve sjezdu se nebál zariskovat. Náskok na třetím mezičase? Minuta a čtyři vteřiny na Vingegaarda, téměř minuta a půl na časovkářského mistra světa Evenepoela!

Poslední metry tak mohl drobně zvolnit a dovolil si i symbolické gesto, když za zády ukázal tři prsty. V tu chvíli už věděl, že mu třetí celkové vítězství na Tour de France nikdo nevezme.

V dostizích s Vingegaardem je tak znovu o jednu výhru napřed. A tyto nádherné souboje i s Evenepoelem nebo Primožem Rogličem snad budou pokračovat dále. „Slýcháme, že to je nejlepší éra cyklistiky. Já s tím souhlasím. Rivalita s Jonasem, Remcem nebo Primožem je úžasná. Všichni si to musíme užívat,“ poznamenal aktuálně nejlepší cyklista světa.

A jak jinak dokončit tuhle úchvatnou sezonu? Vedle olympijských her Pogačar plánuje účast i na mistrovství světa ve švýcarském Curychu. „Van der Poel vypadá dobře v dresu mistra světa, tak snad mu ho vezmu,“ dodal Pogačar se svým typickým humorem.