Článek
Celý ročník, který završil památnou výhrou na slavném bulváru, přitom protrpěl. „Dny před Paříží, to byla muka. Prvních deset dnů pršelo, byla zima. Nachladil jsem se a jenom jsem v balíku přežíval. Jak se zrychlilo, nemohl jsem dýchat. Každý kopec představoval utrpení, jak jsem měl dutiny plné hlenů. Uvažovat o vítězství v poslední etapě byla troufalost," připustil rodák z Trenčína.
Ovšem nakonec ze spurtu byla naprosto jednoznačná záležitost. Byl to jeho jediný pokus v kariéře, kdy mohl bojovat o vítězství v Paříži. „Jel jsem Tour de France osmkrát, jen třikrát jsem ji dokončil. A pouze právě v roce 2001 se spurtovalo o vítězství. Můj tým neměl sílu, aby kontroloval hromadný dojezd, ale měl jsem prostě štěstí. Často se bojuje do posledních milimetrů a člověk neví, kdo vyhrál. Tehdy jsem měl náskok, který mi dovolil vítězství vychutnat," vzpomínal Svorada.
Rozjíždění sprinterského vláčku, příspěvek ze Studia TOUR s Petrem VakočemVideo: Sport.cz
Do Francie vyrazil na vlastní kůži i letos sledovat zápolení cyklistů na nejprestižnějším závodu. A už během své kariéry viděl, jak Tour de France přerůstá rozměr sportovního světa. „Je úplně někde jinde. To jsem viděl na týmové prezentaci. Ani nedokážu popsat tu výjimečnost okamžiku. Vše se odehrávalo na zámku, s nasvětleným jezírkem, před zaplněnou tribunou ve večerních hodinách," popisoval s úsměvem úspěšný sprinter.
Dojezd v Paříži je podle něj ještě na úplně jiné úrovni oproti ostatním etapám. „Při jiných závodech všichni rychle chtějí do auta, na letiště a domů. V Paříži se nespěchá. Tam si člověk užívá. Je to pompézní," mínil Svorada.
„Zájem médií i veřejnosti na Tour je obrovský. Na jiných závodech tolik novinářů a televizních kamer neuvidíte. Stejně jako fotografů. Já je vnímal hlavně ve spurtech. Často jsem si při dojezdu říkal, jestli ti čekající na cílovou fotku kousek za páskou uhnou nebo do nich prostě vletíme. Vždy to nějak dobře dopadlo," líčil.
Množství pozornosti skýtá problém i s citlivější záležitostí během závodu. S nutností si odskočit na toaletu. „Občas si člověk prostě potřebuje zastavit. Jenže mnohdy se stávalo, že prostě nebylo kde, protože lidé obklopili silnici od startu až do cíle. Všude byly davy. A i tahle základní potřeba by měla být s nějakým respektem vůči fanouškům," popisoval.
Co s cyklistou dělá Tour? Příspěvek z pořadu Studio TourVideo: Sport.cz
Takže cyklisté museli vždy obezřetně vybírat, kde zastaví. „Fanoušků byly a jsou u cest tisíce. Je neuvěřitelné, že se u krajnice sejdou jenom proto, aby na pár vteřin zahlédli cyklisty. Ale to je prostě Tour de France," culil se Svorada.
Ve své kariéře zapsal pět vítězných etap na italském Giru, tři na španělské Vueltě a ke slavnému triumfu v Paříži ještě dvě další výhry na Staré dámě. První v roce 1994 ještě jako reprezentant Slovenska, o čtyři roky později už dokonce v dresu českého mistra. „To byl hodně speciální pocit. Nezapomenutelný okamžik," vzpomínal.
