Sosenka vytvořil světový rekord v hodinovce

Sosenka je prvním Čechem mezi rekordmany v hodinovce, bájná hranice 50 kilometrů však jeho útoku odolala a zůstává nadále pro něj výzvou. Přesto byl po zdařilém vystoupení v Moskvě nesmírně šťastný, ale také totálně vyčerpaný. Nikdy v životě prý ještě nic tak těžkého neabsolvoval.

"Bylo to peklo, ta hodina byla neskutečně dlouhá. Kolem padesáté minuty mě dokonce chytaly křeče. Navíc mě hrozně bolela sedací část, seděl jsem až na špičce sedla. Je to ale super a svůj výkon si nejspíš uvědomím až později," uvedl Sosenka. Nadále je ale láká hranice padesáti kilometrů. "Jestli to zkusím, tak ale až za dlouhou dobu. Každopádně před tím ale budu muset popracovat na posezu," dodal jezdec italské stáje Acqua & Sapone - Adria Mobil.

Český cyklista začal pokus hodně rychle. Oproti vlastnímu rozpisu měl po kilometru k dobru přes dvě a půl sekundy, oproti času Boardmana skoro tři. Prvních deset kilometrů zajel Sosenka za 12 minut a třísekundový náskok držel oproti času britského jezdce v následující desítce. Podstatné zrychlení v dalších deseti kilometrech znamenalo zvýšení náskoku až na dvanáct sekund.

Po čtyřiceti kilometrech už jich měl k dobru osmnáct a účastníci pokusu na moskevské dráze začínali tušit, že vidí rekordní jízdu. Nasazené tempo dokázal Sosenka udržet až do výstřelu rozhodčích po šedesáti minutách, na metě dosavadního rekordu se ocitl zhruba 19 sekund před vypršením limitu. Přibližně stejně tolik by pak ještě potřeboval, aby dosáhl padesátikilometrové hranice.

"Do 35. kilometru se mi jelo dobře, ale kilometry ubíhaly pomalu," líčil Sosenka. "Krize na mě přišla mezi 40. až 45. kilometrem a zaskočilo mě to. Uvědomoval jsem si, že nesmím vypadnout z tempa, protože pak se do něj těžko vrací," pokračoval Sosenka a už se těšil, jak si večer dá na oslavu pár plzeňských piv.

Rekordní jízdu absolvoval na italském kole od výrobce Franceska Mosera, jednoho z předchozích rekordmanů. Měl na něm převod 54x13, což znamená, že na jedno otočení pedály o 360 stupňů ujel rovných devět metrů. Boardman jel v Manchesteru převod 54x14 (8,2 m).

Rekordní zápis v hodinovce má dlouhou tradici a velikou prestiž a dosáhnout na něj dokázali v minulosti jen cyklističtí velikáni. Mezinárodní cyklistická unie (UCI) dělila v minulosti rekordy na "nížinné" a "vysokohorské", dále na ty dosažené na otevřených i krytých halách, navíc pro amatéry i profesionály.

Zatímco po dlouhá desetiletí se výkon posouval kupředu jen pomalu, mezi lety 1993-96 se rekordní zápis změnil sedmkrát, ale vedle výjimečných schopností Mosera, Induraina, Romingera, Obreeho či Boardmana to bylo dáno vývojem velomateriálu. Rekord se posunul až za hranici 56 kilometrů, než v roce 2000 zasáhlo razantně vedení UCI. Anulovalo dodatečně všechny takzvané technologické rekordy a platným výkonem se stal Merckxův výkon 49,431 km z Mexika z roku 1972.

Zároveň byla stanovena norma pro podobu kol, na nichž lze rekord pokoušet. Jedná se o klasické dráhové kolo s rámem z trubek z kulatého průřezu limitované tloušťky, klasické berany, kola s drátěnými výplety s ráfky tloušťky i výšky maximálně 22 mm. Merckxovi rekord sebral Boardman v rámci MS v Manchesteru. V posledních letech se o nové maximum pokoušeli cyklisté třikrát, naposledy letos v lednu neuspěl Švýcar Nuttli stejně jako Němec Liese.