Článek
S jakými ambicemi jste do závodu nastoupil?
Chtěl jsem dojet mezi prvními pěti. Pokud by vše šlo dobře, snil jsem o atakování pozice na stupních vítězů. Že bych mohl vyhrát, mě nenapadlo ani náhodou. Je to fantazie.
Vyvíjel se závod podle vašich představ?
Chtěl jsem zpočátku hlavně šetřit síly. Jel jsem vpředu s Bínou a Skálou, následně se ale dotáhl a trošku nám odskočil Boroš. Naopak zezadu nás dojel Nipl. Čekal jsem, jak se situace vyvine. Tři kola před koncem začal Boroš ztrácet, tak jsem odjel s Niplem a dvě kola před koncem jsem zaútočil.
Zvládl jste celý závod bez krizového okamžiku?
Poslední kolo bylo hodně těžké. Nejsem zvyklý jezdit hodinové závody, protože při normálních závodech moje kategorie absolvuje padesát nebo pětapadesát minut. Když jsem jel poslední okruh, byla to velká dřina.
Závod se jel v mimořádně těžkých podmínkách za vytrvalého větru a na poměrně dost rozblácené trati. Co bylo horší?
Úplně nejhorší byla kombinace bláta a protivětru na cílové rovince. V určitých pasážích se sice muselo běhat, ale celkově to bylo spíše uklouzané a měkčí. Rozhodla síla a vytrvalost.
Byl jste překvapený, že dvojice hlavních favoritů Martin Bína s Radomírem Šimůnkem odstoupila, a tak vám poněkud usnadnila cestu k titulu?
Oba se trošku hledají. Minulý týden byli při závodě v Lovani mezi deseti nejlepšími. Tipoval jsem je ve Slavném jako největší favority na vítězství. Ale asi se na nich podepisují zdravotní problémy, jimiž si v průběhu sezóny prošli.
Dojde ve vašem podání na velkou oslavu prvního mistrovského titulu mezi elitou?
Dám si doma skleničku šampaňského a tím končím. Už v neděli letím do Belgie, následně mě čeká soustředění ve Španělsku. Navíc vrchol sezóny v podobě mistrovství světa v Táboře teprve přijde, takže na oslavy není prostor. Každopádně domácí titul představuje velké povzbuzení.
