Hlavní obsah

Šampion Tour se strachuje o supertalenty: Nezlomí je vyhoření?

Ohromující představení možná nejtalentovanějších cyklistů současného pelotonu! To je Tour de France 2022. Slovinec Tadej Pogačar, obhájce vítězství na Staré dámě z UAE Emirates, a Wout van Aert, lídr bodovací soutěže z Jumbo Visma, fantastickými výkony zastiňují všechny ostatní. „Jsou neuvěřitelní," skládá poklonu vítěz Tour z roku 2010 Andy Schleck.

Foto: Foto: Matěj Třešňák/L’Etape Czech Republic

Andy Schleck s ředitelským vozem Tour de France.

Článek

Dole (od našeho zpravodaje) - Tadej Pogačar už se pyšní dvěma tituly z Tour de France. A letos se zdá být znovu nejsilnější. Přitom je mu pouhých třiadvacet. Jen o čtyři roky starší Wout van Aert ohromuje univerzálností. Suverénně vládne bodovací soutěži, sbírá etapová vítězství, má tituly mistra světa z cyklokrosu. V elitní desítce nejlepších je Thomas Pidcock, závodník Ineosu, který v zimě vyhrál světový šampionát v cyklokrosu a jezdí světové poháry horských kol.

„Je ohromující vidět mladé kluky, jak jsou všestranní. Ovšem zásadní otázka zní, jak dlouho v takovém tempu vydrží," říká Andy Schleck, který na Tour de France působí jako ambasador We Love Cycling.

„Nejde jenom o tyhle dva. Mathieu van der Poel jezdí i cyklokros. A takových je mnohem více. I tihle jsou v pelotonu Tour a dost možná je dohnalo obrovské nasazení z přelomu roku," krčí rameny Andy Schleck. Van der Poel, sedmadvacetiletá nizozemská kometa, se zatím na Tour hledá.

Foto: Gonzalo Fuentes, Reuters

Belgičan Wout van Aert si užívá triumf v osmé etapě Tour.

„Základ je úplně stejný. Jestli zvládnout hodinu v krosu na 420 wattech, nebo na silnici, pořád prostě musí šlapat. I v minulosti mnoho kluků přešlo z jiných disciplín. Porte, Fuglsang, Evans a další jezdili na horských kolech. Wiggins a Thomas zase přešli z dráhové cyklistiky. V naší době byl cyklokros totiž vnímán jako nebezpečný. Každopádně pak už se všichni koncentrovali na silnici," nabízí Schleck porovnání s dobou, kdy byl na výsluní.

„Ale dnes? Mladí honí více disciplín. Nemají jeden velký cíl jako za našich dob. Chtějí vyhrávat cyklokros, ovládnout olympiádu, Tour de France, mistrovství světa. Je to super pro diváky. Ale také děsně intenzivní. Prakticky bez většího odpočinku. Bojím se o ně. Budou schopní závodit i za pár sezon? Po třicítce? Nevím, jestli nedojde k vyhoření," přemítá Schleck.

„Kluci se dneska dostávají do World Tour v hodně mladém věku. Cyklistika narostla. Je v ní mnohem více peněz než před dvaceti lety. Tehdy jsem chodil do školy a trénoval ve volném čase. Dnes jsou všichni na špičkové úrovni v osmnácti či v devatenácti, protože od útlého věku mají vlastně profesionální podmínky pro trénink. Jsou v akademicích. Není to o dvou hodinách cyklistiky jako v mojí době," směje se Schleck.

Žádnou lítostí však rozhodně netrpí. „Jsem rád za dobu, v které jsem jezdil," ujišťuje ve startovní vesničce osmé etapy Tour ve francouzském Dole. „V naší éře se trénovalo stejně. Už jsme měli také wattmetry, měřiče na tepovou frekvenci, ale závody samotné nebyly tak nalajnované, byly svobodnější. Museli jsme se více rozhodovat sami. Občas to bylo trošku na kovboje," culí se Schleck při vzpomínce na dobu deset let zpátky.

Související témata: