Článek
Saganova letošní sezona nebyla z nejlepších, sedminásobný majitel zeleného trikotu pro nejlepšího sprintera Tour de France ale u protinožců srší dobrou náladou. Při úvahách o šancích na titul se ale nevyhnul ani přemýšlení o budoucnosti. S ohledem na okolnosti vcelku pochopitelně. Hned třikrát v uplynulých dvou letech trojnásobného mistra světa sklátil covid, naposledy letos při závodu Kolem Švýcarska. Od začátku pandemie slavil jen osmkrát triumf a řada lidí jej odepsala.
Žaludeční potíže navíc Sagana zastavily i před týdnem při jednorázové generálce v kanadském Montrealu, v Austrálii ale slovenská legenda naznačuje formu i ambice. „Snad získám titul a dám silnici sbohem," žertoval Sagan v rozhovoru pro web Cyclingnews.com. „Do každého závodu jdu s tím, že ze sebe vydám to nejlepší. Tak proč bych nemohl vyhrát i tentokrát. Získal jsem tři tituly, proč ne čtvrtý?" popichoval na dálku soupeře, jimž vypálil rybník třikrát po sobě v letech 2015-2017. Což je kousek, který se žádnému jinému jezdci nepovedl.
Zatímco ale o rok starší bratr Juraj podle slovenských médií ohlásil, že nedělní závod bude v profipelotonu poslední, Peter tlak necítí. V týmu TotalEnergies má smlouvu i na příští rok. „Jasně, že nemám tu úplně nejlepší sezonu. Ale ani tu úplně nejhorší a nemyslím, že bych musel něco zachraňovat. Takhle o svých závodních sezonách nebo kariéře nepřemýšlím," přemítal Sagan.
Rekordy mistrovství světa v silniční cyklistice |
---|
Nejvíce titulů muži - časovka: Fabian Cancellara (Švýcarsko) a Tony Martin (Německo) - 4 |
Nejvíce titulů muži - hromadný start: Alfredo Binda (Itálie), Rik van Steenbergen, Eddy Merckx (oba Belgie), Oscar Freire (Španělsko) a Peter Sagan (SR) - 3 |
Nejvíce titulů ženy - časovka: Jeannie Longová-Ciprelliová (Francie) - 4 |
Nejvíce titulů ženy - hromadný start: Jeannie Longová-Ciprelliová (Francie) - pět |
Poznámka: Mistrovství světa se koná každoročně, časovka se jezdí od roku 1994. Až do roku 1995 závodili profesionálové a amatéři odděleně, v roce 1996 se obě kategorie sloučily a klání amatérů nahradila nově vytvořená kategorie do 23 let. |
Zdroj: ČTK |
„Uplynulé dva roky nebyly snadné. Onemocněl jsem, dal se dohromady, znovu onemocněl, znovu se dal dohromady. Dokážu být houževnatý, ale nebylo to lehké. A myslím, že jsem se dokázal pokaždé vrátit. Vyhrál jsem etapu na Kolem Švýcarska, bojoval v dojezdech na Tour de France. Nějakou etapu jsem tam mohl klidně vyhrát a pohled lidí zvenku by byl rázem jiný," uvědomuje si.
V přípravě na šampionát pak Sagan kombinoval silniční kolo s horským, za nadmořskou výškou vyrazil i do Utahu. „Je užitečné změnit rytmus šlapání. S výškou je třeba opatrně, teď se ukáže, jestli sklidím ovoce," usmíval se.
Do světa velké cyklistiky přitom jeden z nejvýraznějších jezdců poslední dekády vstoupil před dvanácti lety a první šampionát v roce 2010 absolvoval symbolicky rovněž v Austrálii. A dodnes na něj detailně vzpomíná. „Z mé strany to byl strašný závod, musel jsem zastavit, jak se mi chtělo na záchod. Obrovským favoritem tehdy byl Philippe Gilbert, ale titul sebral ve spurtu Thor Hushovd," připomněl norského spurterského specialistu.
Jak vnímá konkurenci letos? „Říká se, že letošnímu roku kralují Belgičané... Uvidíme," odtušil s úsměvem a naznačil, že se letos představí ještě na jednom světovém šampionátu. Vůbec poprvé v historii se totiž na začátku října v Itálii odehraje MS v gravelu, jímž Mezinárodní cyklistická unie reaguje na celosvětový boom segmentu „štěrkoletů". „Přemýšlím o tom. Je to pohodová akce a v Itálii jsem navíc odstartoval profesionální kariéru. Uvidím, jestli to bude ladit s mým kalendářem," dodal Sagan.