Článek
Novopacký rodák přiznal, že si proto sáhl až na dno fyzických sil. "Sfouknout to všechno bez odpočinku za sebou během čtyř dnů... Považuju to za můj dost možná největší sportovní výkon vůbec," prohlásil Polman.
Třiačtyřicetiletý Polman se nejprve postavil na start mimořádně náročného závodu Race Across The Alps o délce 525 kilometrů s převýšením 14.500 metrů. S podpůrným týmem se hned poté přesunul do Jižního Tyrolska do obce Sulden, kde Payer působil jako horolezec a kartograf. Odtud vystoupil na chatu Payer Hütte (3029 m), následně se v doprovodu týmu vydal na alpský vrchol Ortler (3905 m), nejvyšší horu bývalého Rakouska-Uherska, dnes nejvyšší vrchol Tyrolska. Na závěr ho čekala porce 652 kilometrů na kole do Teplic, Payerova rodiště.
Race Across The Alps zvládl v čase 24 hodin a 52 minut, což mu v mezinárodní konkurenci vyneslo 10. místo. Stal se zároveň prvním Čechem, jenž závod s více než dvacetiletou tradicí dokončil. "Už Race Across The Alps ze mě vyždímal prakticky veškerou tělesnou energii. Za těch 25 hodin jsem spálil přes 16 tisíc kalorií. Takže následný výstup na chatu ve třech kilometrech rozhodně nebyl horskou procházkou, ale spíše boj o každý výškový metr. Ve vysoké nadmořské výšce je regenerace značně zpomalená," přiblížil Polman.
Den nato se za asistence horských vůdců a horolezců z Čech Zdeňka Háka a Petra Kejklíčka popral s vysokohorským výstupem na Ortler, na němž kdysi Payer rovněž stanul a celou oblast okolo zakreslil a zmapoval.
"K vrcholu Ortleru jsem vyrážel hodně rozbitý. Nohy po ultramaratonu a výstupu na chatu byly v jednom ohni. V lezeckých pasážích na hřebenu jsem zjistil, že ty stovky zabrzdění z vysoké rychlosti do nuly v serpentinách mi vzaly sílu i z rukou. Ve strmých pasážích ledovce jsem si pak pomáhal v jedné ruce cepínem a ve druhé hůlkou. Někdy jsem si připadal jako Meresjev, ale nakonec jsme se na vršek vyškrábali i v docela dobrém čase," řekl Polman.
Ani to ještě nebyl konec jeho dobrodružství. Byla před ním další "etapa" na kole, aby přijel až k domu, kde se Payer 2. září 1841 narodil. Bojoval se silným protivětrem, ale nakonec cíle dosáhl po 33 a půl hodinách, během nichž spal pouhých deset minut.
"Přemluvení nohou namožených zejména sestupem o dva výškové kilometry dolů vyžadovalo další porci morálních sil, aby mě dovezly až do dalekých Teplic. Později nastoupil nepříjemný protivítr, který zesiloval prakticky až do cíle u rodného domu Julia Payera. Jinak nás ale počasí po celou dobu projektu podrželo. Do Teplic jsem dorazil vyndanej jak chleba z tašky, protože při každé ze třech částí Payer Ultra Projectu jsem si opravdu sáhl až na dno sil," nezastíral Polman.
Přes obrovskou únavu měl ale v cíli pocit naplnění, že všechna dřina stála za to. "U pamětní desky na fasádě domu jsem vytáhl z dresu námi podepsanou pohlednici z chaty Julius Payer Hütte. Čas projektu se zastavil, ale příběh mimořádného a v Čechách stále málo doceněného Julia Payera, kterého jsem chtěl tímto připomenout, tu zůstane navždy. Potěšila mě i správkyně chaty nesoucí jeho jméno, která mi při loučení za projekt poděkovala a řekla, že bychom panu Payerovi udělali velkou radost," podotkl Polman.
Projekt spojil tradičně i s charitativní sbírkou na podporu dvou dětí usilujících o zlepšení svého zdraví a dvou organizací starající se o nemocné či hendikepované.
