Článek
„Zajímá mě, proč se používají tak nebezpečné úseky. Nechybí mnoho, aby následky byly ještě horší. Pro všechny jsou důležité závody a vítězství. Ale jezdce létající do bariér, roklí a na asfalt nechce nikdo vidět," hudroval Patrick Lefevere, manažer týmu Deceuninck Quick Step, když po závodě Kolem Lombardie jeho dvacetiletý svěřenec Remco Evenepoel sletěl do hluboké rokle.
O týden dříve týmový parťák Fabio Jakobsen narazil v osmdesátikilometrové rychlosti do bariéry. Oba jako zázrakem přežili, ale domů je transportoval letecký speciál.
O chlup více štěstí měl Max Schachmann z týmu Bora-Hansgrohe, jehož tři kilometry před cílem závodu Kolem Lombardie srazilo civilní auto, které se nepochopitelně dostalo mezi závodníky. Úřadující německý šampion a vítěz letošního Paříž-Nice má zlomenou klíční kost.
Primož Roglič, Steven Kruijswijk (oba Jumbo-Visma), Emanuel Buchmann (Bora-Hansgrohe) a Egan Bernal (Ineos) odstoupili kvůli drsným pádům z Critéria du Dauphiné, generálky na Tour de France. S výjimkou Rogliče šlo o tři muže, kteří v konečném účtování loňského ročníku skončili do čtvrtého místa. Výčet zranění? Zhmožděná záda, vykloubené rameno, hluboké tržné rány na nohou a předloktích.
„Organizátoři závodů i Mezinárodní cyklistická unie musí udělat více pro ochranu a bezpečnost jezdců," uvedli cyklisté shodně. „Je hanebnost, že sjezd plný štěrku, děr a hrbolů je v závodě World Tour," hartusil Tom Dumoulin, nizozemský vítěz Gira, v reakci na klesání, po němž ze závodu odstoupili Roglič, Kruijswijk i Buchmann.
„Ztratili jsme důvěru v Mezinárodní cyklistickou unii. Je třeba najít nezávislou organizaci, která bude závody kontrolovat," prohlásil rozezlený Richard Plugge, manažer Jumbo-Visma.