Hlavní obsah

Pelotonem víří skandál. Pomohlo Pogačarovi ředitelské auto?

Suverénní, fenomenální, bombastický. Nedělní triumf Tadeje Pogačara v ardenské klasice Amstel Gold Race byl hodnocen v superlativech, které jen potvrzují současnou formu slovinské hvězdy pelotonu. Sedmapadesáté profivítězství 24letého cyklisty nicméně zastínil moment s přídechem skandálu, kdy se dvojnásobný vítěz Tour de France po rozhodujícím útoku vyvezl za autem ředitele závodu.

Foto: Panoramic, ČTK

Tadej Pogačar na trati Amstel Gold Race. Ředitelské auto v pozadí se postaralo o kontroverzní moment závodu.

Článek

Pogačar se v Ardenách zaskvěl podobně jako před dvěma týdny při monumentu Kolem Flander. Devětadvacet kilometrů před cílem odpáral na čele závodu i poslední dva rivaly, britské duo Ben Healy a Tom Pidcock a zamířil vstříc dalšímu velkému triumfu. Deset kilometrů před cílem se před ním znenadání objevil ředitelský vůz, jehož řidič k údivu televizních komentátorů i diváků zůstal nečekaně dlouho viset před slovinským jezdcem.

Spekulace, že se Pogačar nedovoleně vyvázl dobrý kilometr ve větrném pytli, na sebe nenechala dlouho čekat. V momentu předjetí měl náskok na Healyho dvacet sekund, v cíli osmatřicet.

„Úroveň organizace závodu Amstel Gold Race... Závody s dernou (motocyklem) na dráze jsou vzrušující. A koukám, že se teď zavádí i na silnici," neodpustil si rýpnutí Jonathan Vaughters, šéf stáje Education First-EasyPost, když přivítal v cíli svého jezdce, v pořadí druhého Healyho.

Ředitel závodu Leo van Vliet obvinění bezprostředně po dojezdu striktně odmítl. „Jeli jsme za Pogačarem a Healy se přiblížil. Museli jsme mu udělat prostor. A není pravda, že bychom před ním byli celý kilometr. Podívejte se na záznam. Nepomohli jsme mu. Sám jsem závodil, proč bych to proboha dělal," čertil se šéf závodu a vysvětloval, že rychlejší odjetí nebylo možné kvůli zužující se trati.

Je přitom paradox, že pro letošní ročník AGR pořadatelé nachystali speciální cílovou kameru, která měla zabránit kontroverznímu dojezdu, který zastínil předchozí dva ročníky. V roce 2021 vyvolalo vzrušené debaty milimetrové vítězství Wouta van Aerta nad Pidcockem a loni byl zase zprvu vyhlášen vítězem Benoit Cosnefroy, jehož euforii po několika minutách zmrazila cílová fotografie a triumf následně připadl Michalu Kwiatkowskému.

Nakonec ani letošní 57. ročník závodu kontroverznímu momentu neunikl, byť o vítězi tentokrát nebylo pochyb. „Vůz byl v jednu chvíli opravdu blízko," připustil sám Pogačar na tiskové konferenci po závodu. „Není to příjemné, ale děje se to i při jiných závodech. Auta se kolem vás neustále pohybují, vpředu, vzadu, předjíždějí. Nejde s tím nic moc dělat. Musím šlapat do pedálů, co to jde, osobně ale nemám za to, že by přede mnou byli nějak extrémně dlouho," poznamenala slovinská hvězda pelotonu.

Vaughters později už ve smířlivějším tónu připustil, že Pogačar měl triumf na talíři bez ohledu na propíraný moment. „Měl bych říct něco dospěle konstruktivního. Pogačar by pravděpodobně vyhrál i v případném spurtu, pointa je ale jinde. Doprovodné vozy prostě ovlivňují výsledky. Někdy vám pomohou, někdy uškodí. Tyhle okamžiky bohužel očerňují cyklistiku," dodal šéf týmu EF-EasyPost.

Související témata: