Hlavní obsah

Odměnou za skvostný africký výkon svíčková a jako nášup veterán od Mercedesu

Praha

Výjimečný výkon si žádá výjimečnou odměnu. Český biker Jaroslav Kulhavý si za třetí triumf na Cape Epic, prestižním etapovém závodě horských kol v Jihoafrické republice, dopřál jednorázové potěšení v podobě specialit české kuchyně a také jednačtyřicet let starý automobil, který jej bude v garáži těšit přeci jen delší dobu.

Foto: Michal Červený

Jaroslav Kulhavý (vpravo) a Howard Grotts v cíli třetí etapy Cape Epic ve žlutých dresech lídrů závodu.

Článek
Fotogalerie

„Už dlouho jsem nebyl tak velký časový úsek v zahraničí," vracel se Kulhavý ke třem týdnům v Jihoafrické republice, odkud se vrátil v úterý odpoledne. Stejně jako při cestě o jednadvacet dnů dříve opačným směrem mu nedorazila zavazadla.

Drobná patálie však rodákovi z Ústí nad Orlicí nemohla pokazit nadšení z výsledku, jehož společně s Američanem Howardem Grottsem v barvách týmu Specialized Songo Racing v JAR dosáhli. Ač společně startovali poprvé, vybojovali s přehledem vítězství. Zatímco Američan stál na nejvyšším stupínku Cape Epic poprvé, pro Kulhavého šlo o třetí vítězství kariéry. I proto se náležitě odměnil.

„Po třech týdnech jsem se vážně těšil na české jídlo. Navíc bylo po závodech, v nejbližších dnech mě žádné cyklistické povinnosti nečekají, a tak jsem si krátce po příletu dopřál svíčkovou, proběhlo i nějaké vepřové koleno. A musím uznat, že mě to pěkně uzemnilo. Jenom jsem se pak odvalil domů," vyprávěl s úsměvem třiatřicetiletý závodník.

V garáži přibyl veterán s trojcípou hvězdou

Laskominy tuzemské kuchyně však nebyly pro dvojnásobného olympijského medailistu jedinou odměnou za výjimečný výkon. „Pořídil jsem si jednoho veterána," přiznal Kulhavý, jenž je milovníkem rychlých aut a ambassadorem Maserati.

„Jde o můj velký koníček. Tři týdny v Africe je dlouhá doba. Člověk dbá vlastně jen na jídlo, spánek a při závodě pak na taktiku. Ale pochopitelně jsem nebyl v zápřahu a kolotoči jako doma, tudíž jsem volného času využil a udělal si jednu investiční radost. Pořídil jsem si Mercedes Benz SL450 ze sedmasedmdesátého roku," vyprávěl Kulhavý.

„Jde o mého prvního veterána, byť se o tenhle svět zajímám už delší dobu. Jenže abych si mohl udělat radost, potřeboval jsem nejprve dát dohromady určité finanční prostředky, které nejsou potřeba jinde. Teď jsem nějaké peníze vydělal, tak jsem si splnil sen," vysvětloval Kulhavý.

„Je to hobby, ale přeci jen současně i investice. Když budu potřebovat, můžu veterána prodat. Rád bych však v budoucnosti spíše pořídil i dalšího veterána, něco jsem si už vyhlédnul, ale zase platí, že nejprve musím vydělat, abych mohl investovat," usmíval se Kulhavý.

Související témata: