Článek
Co přesně se vám v Jihoafrické republice přihodilo, že hned na začátku sezóny zdobí vaši levou ruku sádra?
Jednalo se hned o první trénink po příletu. Nejprve jsem jezdil na silnici. Pak jsem se šel podívat na trať. Studoval jsem jeden skok, který byl do zatáčky. Viděl jsem tři závodníky. Všichni byli trošku kratší, tak jsem chtěl skočit dál. Jenže jsem byl moc dlouhý. Doskočil jsem až do další klopené zatáčky, která mě vykopla. Spadl jsem mimo trať ze svahu mezi velké kameny.
Věděl jste hned, že bude zranění vážné a ruka je zlomená?
Okamžitě jsem navštívil doktora. Měl jsem v levém zápěstí posunuté kůstky, doktor mě napravoval. Ruka bolela, otekla, ale myslel jsem, že mám natažené vazy. Trošku to bolelo, nicméně jsem nečekal, že bude ruka zlomená. Verdikt lékařů po příletu do Prahy mě překvapil.
Co přesně tedy vyšetření odhalilo?
Ve středu dopoledne jsem byl v nemocnici Na Františku. U jedné kosti je kus odlomený, druhá je zlomená.
Byl pád v důsledku vaší chyby nebo byla trať nevhodně připravená?
Jednoznačně moje vina. Vždy jde o chybu závodníka. Pokaždé jsou možnosti, jak kritický úsek projet. V daném místě bylo sice hodně pádů, ale ostatní kluci skákali. Já byl prostě moc rychlý, moc dlouhý. Je pravda, že pořadatelé pak rozmístili za skokem žíněnky. Ale až na sobotní trénink.
Zamezily by žíněnky vážnému zranění?
Nevím. Skončil bych v měkkém. Škoda, že tam nebyly. Ale jak říkám, byla to moje chyba.
| Viktor Zapletal, reprezentační trenér: „Honza Škarnitzl měl před pádem formu, v které jsem ho ještě neviděl. Strašně mě jeho zranění mrzí. Byl jsem přesvědčený, že bude jezdit do desítky nejlepších ve Světovém poháru. Určitě se dobře připraví na mistrovství Evropy, které je začátkem června. Nohy má v pořádku, tak bude dobrá i jeho výkonnost." |
Často se mluví o extrémní náročnosti tratí. Nepřehánějí pořadatelé svoji snahu připravit závodníkům skutečné peklo?
Vyžaduje si to doba. Zase můžeme používat kvalitnější materiál. Lepší odpružení, lepší brzdy. Pokaždé má závodník volbu stopy mezi rychlejší a pomalejší. Když se postaví těžké místo, může být bezpečné. Spíše záleží na prostoru, kam závodník padá. V kritických místech by měly být únikové cesty, aby závodník měl kam padnout. V Jihoafrické republice to zrovna nebylo.
Jak bude vypadat léčba? Máte představu, kdy se k závodům vrátíte?
Na týden jsem dostal sádrovou dlahu, pak budu mít sádru napevno. Zřejmě na čtyři týdny. Ještě budeme s lékaři přesně konzultovat, jak se sádra udělá, abych mohl trénovat. A rovněž zjistím, co všechno mohu absolvovat.
Máte tušení o podobě přípravy s tak zásadním omezením?
Byl jsem v úterý trénovat na silničním kole, než jsem zjistil, že je ruka zlomená (směje se). Mohu na trenažér, mohu běhat, budu muset zařadit do přípravy posilovnu. A zkusím najít nějaký dlouhý úsek ve stoupání, po pěkném asfaltu bez nerovností, kde bude šance trénovat.
Cítil jste životní formu, jak o ní mluvil reprezentační trenér Zapletal?
To lze těžko posuzovat. Udělal jsem během zimy hodně práce. Zátěžové testy ukazovaly, že jsem se výkonově posunul a zachoval přitom stejnou váhu. Ale klíčové a trošku obtížné je, jak se podaří formu prodat v závodě. Nicméně cítil jsem se fakt dobře.
A je možné formu udržet třeba po dobu pěti týdnů se sádrou na ruce bez startu v jediném závodě?
Výkonnost půjde dolů. Možná ji utlumíme i trošku cíleně. Ale neumím odhadnout, na kolik forma klesne. Důležité je, že mám nohy v pořádku. Sílu lze dohnat jinými způsoby. Až budu mít šanci plně využívat ruce, měl bych se po nějakých čtrnácti přechodných dnech dostat na stejnou úroveň jako před zraněním.
