Článek
Výhybku v životě mladé závodnice způsobila v Itálii pasáž se dvěma skoky. „Měla jsem to celkem naskákané z tréninku, ale ten první jsem přeletěla, lekla se druhého a sáhla na brzdy. Dnes vím, že kdybych to neudělala, možná jsem si zlomila kotník, a to bylo všechno. Asi jsem situaci vyhodnotila blbě. Ale na tu reakci má člověk setinu vteřiny. Nic si nevyčítám. Něco jsem udělala a takhle to dopadlo. Hned po pádu mě začaly brnět nohy. A pak jsem je přestala cítit. Byla jsem strašně vyděšená, nejvíc v životě," vypráví v rozhovoru pro WeLoveCycling.com.
Následoval transport do nemocnice v Trentu, první operace. Pak další v pražském Motole. A Slancová i přes ne zcela optimistické vyhlídky cítí vděčnost. „Po tom, co se mi stalo, můžu být ráda, že mi fungují ruce a můžu se nějak hýbat. Necítím se tak špatně a jsem ráda za to, co mám," říká.
„Když jsem po pádu ležela v Itálii v nemocnici s propíchnutou plící na přístrojích a byla jsem ráda, že dýchám, byla situace daleko horší. Jedna operace proběhla hned v Itálii, další dvě v Motole. Pořád do mě řezali. Probudíte se na jednotce intenzivní péče, všechno vás strašně bolí. Když si tímhle projdete, a pak sedíte v klidu na vozíku, říkáte si, že jste na tom ještě dobře. Měla jsem rozdrcené kosti v oblasti míchy. Doktor z Red Bull centra v Rakousku mi říkal, že kdyby se mícha hnula o milimetr jinak, nemusela jsem tady už být. Takže musím být vděčná za to, že žiju," líčí.
Momentálně Slancová podstupuje dlouhodobý rehabilitační proces v ústavu v Kladrubech, optimismus ji ale i přes nepříznivé prognózy lékařů rozhodně neopouští. „Doktoři mi řekli, že už asi chodit nebudu, ale já se nevzdávám. Hlavu mám nastavenou tak, že zase budu chodit a závodit na kole. Každý člověk je originál a jde o to, jak si vše nastaví v hlavě. Potkala jsem kluka, jemuž řekli, že už nikdy nebude chodit ani vidět. A on stál přede mnou na svých nohou a díval se mi do očí. Vždycky je šance a já se toho držím. I kdyby byla minimální, budu bojovat. Nevzdám se," říká odhodlaně.
Příběh Slancové silně rezonuje v bikové komunitě, kamarádi v čele s bývalou mistryní světa Michaelou Hájkovou či legendárním Tomášem Slavíkem v dobročinné sbírce vybrali pro talentovanou jezdkyni už přes dva miliony korun. „Je to neuvěřitelné a všem ze srdce děkuju. Můj příběh zasáhl nejen lidi z bikové komunity, ale i ostatní. Moc si podpory vážím. Dívám se na ten web, a víc, než výše částky mě zajímají vzkazy lidí. Jsou krásné a dodávají mi sílu i energii," děkuje na dálku nezlomná závodnice.