Článek
Výhybku v životě mladé závodnice způsobila v Itálii pasáž se dvěma skoky. „Měla jsem to celkem naskákané z tréninku, ale ten první jsem přeletěla, lekla se druhého a sáhla na brzdy. Dnes vím, že kdybych to neudělala, možná jsem si zlomila kotník, a to bylo všechno. Asi jsem situaci vyhodnotila blbě. Ale na tu reakci má člověk setinu vteřiny. Nic si nevyčítám. Něco jsem udělala a takhle to dopadlo. Hned po pádu mě začaly brnět nohy. A pak jsem je přestala cítit. Byla jsem strašně vyděšená, nejvíc v životě," vypráví v rozhovoru pro WeLoveCycling.com.
Následoval transport do nemocnice v Trentu, první operace. Pak další v pražském Motole. A Slancová i přes ne zcela optimistické vyhlídky cítí vděčnost. „Po tom, co se mi stalo, můžu být ráda, že mi fungují ruce a můžu se nějak hýbat. Necítím se tak špatně a jsem ráda za to, co mám," říká.

Anna Slancová během pobytu v nemocnici Motol.
„Když jsem po pádu ležela v Itálii v nemocnici s propíchnutou plící na přístrojích a byla jsem ráda, že dýchám, byla situace daleko horší. Jedna operace proběhla hned v Itálii, další dvě v Motole. Pořád do mě řezali. Probudíte se na jednotce intenzivní péče, všechno vás strašně bolí. Když si tímhle projdete, a pak sedíte v klidu na vozíku, říkáte si, že jste na tom ještě dobře. Měla jsem rozdrcené kosti v oblasti míchy. Doktor z Red Bull centra v Rakousku mi říkal, že kdyby se mícha hnula o milimetr jinak, nemusela jsem tady už být. Takže musím být vděčná za to, že žiju," líčí.

Anna Slancová pod cílovou bránou osudného závodu ve Val di Sole.
Momentálně Slancová podstupuje dlouhodobý rehabilitační proces v ústavu v Kladrubech, optimismus ji ale i přes nepříznivé prognózy lékařů rozhodně neopouští. „Doktoři mi řekli, že už asi chodit nebudu, ale já se nevzdávám. Hlavu mám nastavenou tak, že zase budu chodit a závodit na kole. Každý člověk je originál a jde o to, jak si vše nastaví v hlavě. Potkala jsem kluka, jemuž řekli, že už nikdy nebude chodit ani vidět. A on stál přede mnou na svých nohou a díval se mi do očí. Vždycky je šance a já se toho držím. I kdyby byla minimální, budu bojovat. Nevzdám se," říká odhodlaně.
Příběh Slancové silně rezonuje v bikové komunitě, kamarádi v čele s bývalou mistryní světa Michaelou Hájkovou či legendárním Tomášem Slavíkem v dobročinné sbírce vybrali pro talentovanou jezdkyni už přes dva miliony korun. „Je to neuvěřitelné a všem ze srdce děkuju. Můj příběh zasáhl nejen lidi z bikové komunity, ale i ostatní. Moc si podpory vážím. Dívám se na ten web, a víc, než výše částky mě zajímají vzkazy lidí. Jsou krásné a dodávají mi sílu i energii," děkuje na dálku nezlomná závodnice.