Hlavní obsah

Nečekaná cyklistická královna Miculyčová: Můj sport si pozornost zaslouží

Je jí teprve 17 let a většinu kariéry má ještě před sebou, přesto se freestylová bikrosařka Iveta Miculyčová může pyšnit korunou Krále cyklistiky 2022. Nečekaně. Předpovídal se triumf silničářů Jana Hirta nebo mladého medailisty z MS Mathiase Vacka. Zvítězila však rodačka z Kostelce nad Orlicí, překvapivá mistryně Evropy a držitelka světového bronzu. Teď chce Čechům ukázat krásy freestyle BMX, v němž předvádí bláznivé triky na umělých překážkách. Ideálně díky olympiádě v Paříži.

Foto: Michal Červený/Český svaz cyklistiky

Nejmladší vítězka v historii Krále cyklistiky. Iveta Miculyčová chce popularizovat freestyle BMX.

Článek

Jako teprve třetí žena jste Královnou cyklistiky, navíc nejmladší vítěz v historii. Věřila jste, že můžete v konkurenci známějších silničářů uspět?

Konkurenci jsem moc nesledovala. Hlavně jsem se soustředila sama na sebe a své soupeře ve freestylu. Těžko říct, jestli bych pro sebe vůbec hlasovala. Ale asi jo. Každopádně jsem vítězství naprosto nečekala. Jsem zaskočená, úžasný pocit. Další krok v kariéře, určitě mě to posune dál.

Minulý rok pro vás byl průlomový. Jaké je najednou závodit s tím, že už patříte do okruhu favoritek?

Samozřejmě se tlak trochu zvýšil. Ale snažím se zachovat chladnou hlavu, soustředit se jen sama na sebe a na svou jízdu. Zatím se to daří. Pořád se mám kam posouvat. Mistrovství Evropy mě nakoplo, abych byla ještě lepší. Na minulou sezonu budu mít vždycky super vzpomínky. Závody jsem si moc užila, byla tam super atmosféra. A pořádně jsme úspěchy oslavili.

Jak budete chtít využit svůj triumf v anketě?

Ráda bych svůj sport zviditelnila. Proto byl můj sen tu stát na pódiu. Nejlíp to půjde samozřejmě vítězstvími, ale je potřeba taky fungovat na sociálních sítích, chodit do televize, na rozhovory. Chci svou roli brát zodpovědně a udělat BMX freestyle dobré jméno. Tenhle sport si to zaslouží.

A zásadním posunem by určitě byla i účast na OH v Paříži, kam se kvalifikuje jen dvanáctka nejlepších.

Rozhodně. Čeká mě ještě spousta závodů, v nichž se můžu nominovat. I kdyby to nevyšlo, ve hře je nepřímý postup, kdyby se cyklistky, které skončily na mistrovsví světa přede mnou, kvalifikovali na jedné z akcí. Připadlo by mi jejich místo.

Foto: Michal Červený/Český svaz cyklistiky

Iveta Miculyčová s korunou Krále cyklistiky 2022.

Je pro vás po životní sezoně jednodušší sehnat sponzory?

Určitě, sponzoři se po úspěchu sami ozvou. Podporuje mě i Olymp a Český svaz cyklistiky. A psala jsem taky Red Bullu, se kterým bych ráda navázala spolupráci. Je to na dobré cestě. Už od nich dostávám drinky a finanční podporu, ale ještě uvidíme, jestli se domluvíme na sto procent.

Co vás v následujících měsících čeká?

Odjíždím do Nizozemska na trénink do haly. V Česku se přes zimu úplně připravovat nedá, takže je fajn vyrazit na hranice. V březnu ještě budu trénovat v hale v Anglii a pak už závody. Čeká mě spousta novinek. Chci se naučit salto s otočením o 180 stupňů na rampě, to je hodně bodované. Důležitá je originalita. Čím míň lidí daný trik předvádí, tím líp je hodnocený.

Jak zvládnete kombinovat sport, teď už plně profesionální, se studiem? Na Střední průmyslové škole chemické v Pardubicích máte strávit ještě dva a půl roku.

Zatím to zvládat jde. Studuju požární ochranu, mám individuální plán a odlehčenou výuku. Když chybím, dostanu materiály. A s učiteli se na všem domlouvám. Škola je pro mě důležitá a chci ji dokončit. Co bych dělala, kdyby přišlo nějaké zranění... Jestli bych to teď nezvládla skloubit, tak studium na chvíli přeruším.

Foto: Michal Osoba

Iveta Miculyčová se svou nejcennější medailí z ME v Mnichově.

Vaši rodiče už vzali, že jste se tehdy jako mládežnická reprezentantka do 15 let vzdala fotbalu? Měla jste nabídku dokonce z pražské Sparty...

Je pravda, že mě nejprve od freestyle BMX všichni odrazovali. Že o tom nic nevím a nic nedokážu. Dostala jsem kolo pod vánoční stromeček, ale na začátku pořád rodiče viděli zadní vrátka u fotbalu. Ale teď jsem jim konečně ukázala, že na kolo mám. A že mě mnohem víc baví. Takže si řekli: „Jo, to je ono." A teď mě maximálně podporují. I když bych si možná ve fotbale vydělala víc, ale finance pro mě nejsou priorita. Chci hlavně dělat to, co mě naplňuje. Na fotbal mám dobré vzpomínky, ale jsem víc sólový než týmový hráč, takže cyklistika je pro mě lepší.

Dostanete se ještě někdy k fotbalu?

Když mám kolo v servisu a nudím se, tak si u nás na vesnici jdu zakopat (usmívá se). Ale už nehraju aktivně. Po úrazech kotníků a operacích kolen mě nohy při střelbě hodně bolí. Takže si dám spíš jen pár kliček a panenek.

Související témata: