Článek
„Asi čtyři zatáčky před cílem se mi zasekl řetěz. Nemohla jsem ho dát zpátky a věděla jsem, že to spíš nevyjde, protože Francouzka byla za mnou," líčila Nash, která v USA už dvanáct let žije, a Američani ji berou částečně za svou.
Do cílové rovinky přesto vběhla jako třetí. Naskočila na kolo, zkusila šlapat, ale nešlo to. Poslední metry, to byla bezmoc člověka, který ví, že přichází o vysněnou medaili. V pětatřiceti už zas tolik dalších pokusů na reparát mít nebude. „Je obrovské zklamání, když medaili ztratíte takhle blbě. To snad ani není smůla, ale spíš mi není v tomhle sportu přáno," říkala se slzami v očích.
Do závodu šla přitom zdravě nahecovaná. „Nechtěla jsem být přemotivovaná, ale cítila jsem se dobře. Věděla jsem, že do špičky patřím, ale bohužel to na tu vysněnou medaili nestačilo," litovala.
Na těžké trati, která do závodu žen trochu povolila, si počínala bez větších problémů. „Hrozně to začalo klouzat, ale udělala jsem snad jen dvě chyby za celý závod. Jelo se mi dobře, ale že z toho bylo po takovém průběhu jen čtvrté místo, to je k naštvání," dodala česká reprezentantka.
