Článek
Do závodu jste skvěle odstartoval a byl na prvním místě. Už v nájezdu do druhého kola jste však byl v druhé desítce. Co přesně se stalo?
Za jedním z výjezdů na kopec je mez, na níž mi podklouzlo přední kolo. Nešel jsem sice úplně na zem, ale jak kolo poskočilo, tak mi spadnul řetěz mezi výplet a pastorky. Zaseknul se a trvalo mi, než jsem ho vyndal. Klesnul jsem na třinácté místo a moje naděje na medaili se rozplynula.
Věřil jste po vydařeném startu, že útok na stupně vítězů je reálný?
Myslím, že výkon na medaili jsem předvedl. Jen chyběla troška štěstí. Zaseknutý řetěz nebyl mojí chybou. Jel jsem z první pozice, což je ideální. Způsob, jakým jsem zvládnul start, mě motivoval. Myslím, že bych s nejlepšími vydržel a o medaili se porval.
Poznamenal technický problém hodně vaši psychiku?
Ano. Byl jsem pak rozhozený. Vzápětí po potížích s řetězem jsem spadnul znovu a následně jsem šel k zemi ještě jednou. Byl jsem domluvený s tátou, který mi dělá mechanika, že si na další průběh vezmu kolo s podhuštěnými koly. Okruh totiž pekelně klouzal. Podklad byl zmrzlý, na povrchu kluzké blátíčko. V zatáčkách jsem se chytal zábran, ale stejně jsem asi třikrát nebo čtyřikrát spadnul.
Nepodepsala se na četných pádech nervozita z vystoupení před domácím publikem?
Vůbec ne. Lidé byli fantastičtí. Vytvořili neskutečnou atmosféru. Ještě při ranním rozjetí kolem trati nebyl nikdo, při závodě se ale okruh zaplnil a fanoušci byli úžasní.
Druhou polovinu závodu jste zvládnul bravurně a z třinácté pozice poskočil na sedmé místo. Byl jste spokojený?
Do druhé poloviny jsem použil úplně hrubé pláště, což mi pomohlo a o pár míst jsem se posunul. Konečné umístění je pěkné, ale medaili, o níž jsem snil, nemám.
