Článek
„Jsem rád, že se u nás jako v jedné z prvních zemí po pandemii koronaviru rozbíhá závodní program. Bylo super jet v takové konkurenci parádně organizovaný závod na krásné trati, který jsem navíc vyhrál," culil se v cíli Ťoupalík.
Přitom když ráno dorazil do Trutnova, odkud Krakonošův maraton startoval, nejraději by zůstal v týmovém autobusu. Z nebes totiž padaly provazy deště. Navíc se přidával silný vítr. „Ani se mi nechtělo vylézat ven, natož startovat do závodu," smál se po dojezdu.
„V červnu jsme zvyklí na třicetistupňové teploty, tady bylo lehce přes deset. Pořád slyším, že jsem z cyklokrosu odolný, jenže tam se jezdí hodinu v bahně, a pak hned rychle do tepla," vyprávěl Ťoupalík.
Elitní závodníci startovali do Krakonošova maratonu s pětiminutovým odstupem za hobby cyklisty na stejné trase. „A musím říct, že když jsme kluky dojeli, tak se někteří snažili s námi spolupracovat a točili se na špici. Klobouk dolů, protože nám pomohli," chválil amatéry vítěz Krakonošova maratonu.
Po dvaceti kilometrech závodu se z hlavního pole favoritů odpoutal společně s Josefem Černým a Tomášem Višňovským z týmu Česká spořitelna-Accolade. „Jako první zaútočil Tomáš, Pepa se hned chytil, já se přidal. Jeli jsme tempo, a když jsme se po pěti kilometrech ohlédli, tak jsme měli pořádný náskok. Než se začalo stoupat na Pomezní boudy, tak jsme dojeli čelo," promítal si průběh závodu Ťoupalík.
V nejtvrdším stoupání na Pražskou boudu se na špici závodu dotáhl Jan Hirt, kolega Černého z CCC Sprandi. „Honza byl ve stoupáních jednoznačně nejsilnější. Já jsem zdejší kopce nikdy nejezdil, navíc ve sjezdech jsem v dešti měl vyloženě strach," netajil Ťoupalík, který nakonec triumf slavil po spurtu na cílové rovince v Trutnově.
„Nejsem úplně sprinter, ale spurt po těžkém závodě mám rád. Nechal jsem jet Pepu z první pozice a věřil, že ho porazím. Navíc jsem měl asi před nájezdem na kostky lépe zvolený převod, protože Pepa musel ještě řadit, což je na těch kostkách vždy divočina," usmál se Ťoupalík.
Po sobotním představení na Krakonošově maratonu se může Ťoupalík bez nadsázky považovat částečně za nástupce Františka Sisra, týmového kolegy vozícího dres pro úřadujícího tuzemského šampiona. V sobotu se podle původního plánu mělo jet republikové mistrovství v Opočně. Kvůli pandemii koronaviru bylo odloženo, nicméně na startu Krakonošova maratonu se sešla téměř kompletní česká špička.
Do Trutnova dorazil Kreuziger (NTT Pro Cycling), Vakoč (Alpecin Fenix), Hirt s Černým (oba CCC Sprandi), kompletní týmy Favoritu Brno, Topforex Lappiere i Elkov Kasper. Chyběl jen Zdeněk Štybar z Deceuninck Quick Step, který měl do pátku soustředění v Belgii.
„Je fakt, že konkurence byla špičková, ale nebral jsem Krakonošův cyklomaraton jako šampionát, protože to je přeci jen trošku jiný závod. Ale každopádně šlo o první velký závod letošní sezony a je fajn ho opouštět jako vítěz," lebedil si Ťoupalík.
Velkým nezvykem pro něj bylo, že musel vézt rezervní duši a bombičku na nahuštění kola pro případ defektu, protože na silnice do Krkonošského národního parku neměla přístup doprovodné vozidla. „Zase to neváží tolik, abych to neuvezl. Rezervu měla v kapse většina kluků. Vždyť kus trasy vedl i po šotolině," mávl nad doplňkem v profesionálním pelotonu vskutku netradičním čerstvý král Krakonošova cyklomaratonu.