Článek
Jak k tomu pádu došlo?
Možná jsem vytrhl brzy nohu z pedálu, a jak jsem se to snažil korigovat, ztratil jsem koncentraci. Trefil jsem kámen a šel jsem, ani nevím jak.
Co se vám stalo?
Spadl jsem hodně blbě na koleno a ještě na ruku. Těžko jsem se zvedal. Kdybych nejel doma, skončím. Mám sedřená obě kolena a v tom jednom mě při největší zátěži dost píchalo. Odřeniny jsem ani nevnímal. Bylo to sotva na dojetí, když noha začala přicházet k sobě. Jsem rád, že jsem nespadl ještě jednou a dojel jsem do cíle.
Jste hodně rozladěný?
Je to směs bolesti, naštvání a smutku. Ale nedá se nic dělat. Teď je prvořadé, abych s kolenem nic neměl. V pondělí půjdu na vyšetření, abych měl jistotu, že s tím nic není a mohl začít trénovat. Snad na ten dnešek rychle zapomenu.
Berete to tak, že jste si v Novém Městě vybral smůlu?
Vloni jsem měl smůlu, když jsem v samém závěru přišel o vítězství a skončil jsem těsně druhý. Dnes to ani tak o smůle nebylo, protože jsem spadl po chybě. S tím nic nenadělám, byla to moje blbost. Před týdnem na prvním svěťáku v Albstadtu vypadli z různých důvodů všichni největší favoriti a v desítce jsem z nich byl jen já. Tady se to zase otočilo. Bohužel zrovna doma, ale nic s tím nenadělám. Musím se soustředit na další závody.
Nebylo pro vás hodně demotivující jezdit jako olympijský vítěz takhle vzadu?
Já věděl hned po tom pádu, že šance na výsledek je v háji. Než jsem se sebral, chvíli to trvalo. Ale lidi byli skvělí, že jsem k nim cítil dluh. Měl jsem tu spoustu fanoušků a nechtěl jsem je zklamat. Bez nich bych to nedojel.
V závodě vás zastoupil Ondřej Cink, který skončil šestý. Překvapil vás?
Zajel super výsledek. Byl doma, má to tady najeté, Jsem rád, že mě zastoupil, když pro mě po pádu závod skončil. Konečně jsme v té špičce dva, to je pozitivní.
