Článek
„Mám tam uzavřenou dvouletou smlouvu. Jsou tam skvělí lidé, perfektní zázemí, vynikající podmínky pro závodění. Je to úžasný, mimořádný krok do budoucna. A mají i ženský tým, který od příštího roku bude sesterský Quick Stepu, a od sezony 2025/2026 s licencí nejvyšší kategorie Word tour. Mám se tedy kam posunout," říká rodačka z Olomouce.
Jejím snem je medaile z mistrovství světa na silnici. Lidí, kteří ji pomáhají, aby se ji někdy splnil, má kolem sebe spoustu. „Nejvíce rad mi dává strejda Jiří, za jehož týmu Mapei Merida Kaňkovský jsem dosud jezdila," zdůraznila nadějná cyklistka. Spoustu cenných zkušeností získává také od bratrů úspěšného trenéra, rovněž bývalých vynikajících cyklistů Martina, Aloise a jejího otce Josefa, z nichž třeba Alois se může pyšnit i titulem světového šampiona v dráhovém omniu. Zkušenosti čerpá i od sestřenic Sáry a Emy, dcer nejstaršího ze strýců Martina, nyní mechanika české dráhové reprezentace.
V útlém věku se cyklistice prakticky nevěnovala. „Když jsem byla malá, často jsme jezdili na kole na výlety. To ale bylo všechno. Zkoušela jsem spoustu jiných sportů. Žádný mě však nenadchl tak, jako teď cyklistika," prozradila.
Nevadí ji ani tvrdá dřina, kterou musí prakticky denně podstupovat. „Vzorem jsou pro mě dvojnásobný vítěz Tour de France Slovinec Tadej Pogačar, mistr světa v časovce Ital Filippo Ganna a jeho krajanka, rovněž světová šampionka na silnici Elisa Balsamo. Pokud se k nim chci přiblížit, a to bych jednou ráda, jinak to nejde," ví.
První dva roky na kole ale pro ni byly těžké. „Nešlo mi to. Říkala jsem si, zda na to vůbec mám. Nezabalila jsem to však, zkusila se dál rvát a následující sezóna už byla lepší a já začala vyhrávat," uvedla Kaňkovská. V právě uplynulé sezoně například celkově vyhrála Český pohár, triumfovala v Závodě Míru nadějí, kde zvítězila v první etapě a druhá byla v časovce, a vyhrála i etapový závod v Rakousku. A přišla nabídka, která se neodmítá.
Nyní je před ní nová kapitola, životní i sportovní. Skloubit bude muset se závoděním i studium na gymnáziu. „Už mám individuální plán. Jinak by to nešlo. Často budu v zahraničí na závodech a soustředěních. Poprvé za novým týmem vyrazím za pár dnů, ještě v říjnu," říká závodnice, která umí skvěle časovku a sama se považuje za klasikářku.
Podle otce Josefa talentu moc nepobrala. „Neměla ho vůbec. Tři roky však neuvěřitelnou morálkou šla za svým a vydřela angažmá, na které většina holek z Česka nedosáhne. Má neskutečnou vůli, až někdy nezdravou. Venku je mínus deset, sněží a ona místo, aby šla na dvě hodiny na trenažer, tak vezme kolo a jde raději ven," říká táta Nely.
„Příležitost je nyní před ní obrovská. Našlápnuto má parádně. Jsme ale teprve na začátku. Může se stát cokoliv. Přijde nemoc, zranění, přestane ji to bavit a druhou šanci už nemusí dostat," dodává jedním dechem juniorský mistr Evropy na dráze. Sám totiž ví, jak štěstí je vrtkavé. S cyklistikou totiž musel ze zdravotních důvodů brzy skončit.
