Ještě nekončím, odmítl důchod König, byť připustil, že dlouho nemohl o kole ani slyšet

Je potřeba vyhrát první a čtvrtý ročník Czech Tour, pak kvůli zdravotním problémům přerušit kariéru a následně se dostat do stavu, že je možné fungovat alespoň v běžném životě. Když přišla nabídka, neváhal jsem. Chci pomoci české cyklistice a prodat svoje zkušenosti z největších závodů na světě.

Věřím v zázraky a nechci si cestu zpět zavírat. Pracuji intenzivně na tom, abych se dal zdravotně do kupy. Kvůli určitým potížím jsem musel kariéru před dvěma lety přerušit. A tenhle stav trvá.

Oficiálně je moje kariéra přerušená. Nechci vynášet prognózy, jak je můj návrat vzdálený.

V rámci možností bych to nazval vlažnou údržbou. Hraji hodně tenis, jezdím na kole, na běžkách. Je to taková údržba sportovce, který chce zdravě dožít. Přes léto jsem hrál čtyři hodiny denně tenis a dvě hodiny denně jezdil na kole.

Když jsem hovořil s tenisty, tak na mě koukali jako na blázna a tvrdili, že hrát čtyři hodiny denně není normální. Málem jsem si uhnal klasické tenisové zranění. Začínaly se ozývat trable se zápěstím.

Nešlo a nejde o problémy s kolenem. Nejde o problémy se zády. Ani o žádné potíže související s některým ze zranění, která mě během kariéry potkala.

Jde o komplexnější problém. Víc to nechci rozebírat.

Cyklistika duše ve mně je. A je silná. Oživil jsem kontakt s lidmi kolem cyklistiky, s nimiž jsem prožil několik let života. Věřím, že mě to obohatí. A já zase závod svojí zkušeností.

Je to otázka nastavení mysli. Nebudu skrývat, že jsem měl psychické problémy, když jsem byl nucen vlastně ze dne na den přerušit kariéru a tušil jsem, že můj zdravotní stav není dobrý. Tohle období je naštěstí pryč. Když člověk řeší jiné věci než závodění, tak změní úhel pohledu. Sport jde stranou, energii člověk věnuje sobě.

Samozřejmě. Bylo poměrně dlouhé.

Nikdy jsem takhle neuvažoval. Prostě je to minulost. Pořád jsem se soustředil na přítomnost a svoje uzdravení. Kdyby mi bylo dvacet a měl bych vše před sebou, asi bych hovořil jinak. Nechtěl jsem se litovat nebo si říkat, že to bylo docela dobré.

Takových lidí je bezpočet. Ale jde o velice individuální věc. Chci se dát dohromady po zdravotní stránce. A energii směřovat k cyklistice, kde jsem měl od dětství největší vnitřní sílu.

Jde jen o schopnost si vše zorganizovat. Mohl bych se uvrtat do spousty projektů od rána do večera, ale momentálně potřebuji čas hlavně na sebe. Poslední dva roky byly neskutečné z hlediska poznávání nových věcí. Pustil jsem se do spousty bláznivých adrenalinových věcí. Naučil jsem se třeba kitesurfing. A samozřejmě si rozšiřuji obzory. Jedním z velkých témat se pro mě stala síla myšlenky na fyzický stav těla.

Jde o otázku motivace. Je mentálně neuvěřitelně silný člověk. Kdyby neměl cyklistiku, možná by se ze zranění nedostal. A možná měl doživotní následky. Ale spojení mysli s tělem je přesně to, o čem jsem hovořil. Chris to má v sobě. A vlastně je to důvod, proč si cestu zpět nechci zavřít.