Jakobsena návrat po těžkém zranění dojal, přiznal i strach

"Ze začátku, když se to přelévalo z jedné strany na druhou a balík musel párkrát brzdit, jsem se trochu bál. Podruhé už to bylo lepší a pak už úplně v pohodě. Dokonce jsem šel do čela pelotonu a jel za Iljem Keissem, který ho táhl, protože jsem si to chtěl vpředu zase užít a být součástí týmu," uvedl Jakobsen.

Sprinter týmu Deceuninck-QuickStep dokončil nedělní 72,4 kilometru dlouhý úsek v hlavním poli na 147. místě ve stejném čase jako jeho krajan Arvid de Kleijn, který vyhrál hromadný finiš. "Deset kilometrů před cílem jsem trochu ztratil a ve finiši jsem týmu chyběl. Ale jsem pyšný, že jsem první závod po tolika měsících takhle zvládl. Dává mi to sebedůvěru, že se budu zlepšovat. Těším se, že v dalších etapách klukům pomůžu a užiju si tady každou chvíli," řekl čtyřiadvacetiletý jezdec.

K návratu vedla dlouhá cesta poté, co ho loni v srpnu v závodě Kolem Polska natlačil v hromadném spurtu krajan Dylan Groenewegen do bariéry. Jakobsen utrpěl vážná zranění hlavy a byl v ohrožení života. Podstoupil pětihodinovou operaci mozku a později i sérii rekonstrukčních zákroků obličeje. V čelistech mu zůstal jediný zub a dočasně měl i ochrnuté hlasivky. Groenewegen dostal za incident devítiměsíční distanc.

"Byl to krásný den. Už když jsem si oblékl týmový dres, cítil jsem se mimořádně, že to ani nejde slovy popsat. Měsíce jsem jenom sledoval v televizi kamarády, jak závodí a jak se jim daří," uvedl stájový kolega Zdeňka Štybara.

"Miluji jízdu na kole, takže mi to hodně chybělo. V úvodu etapy přijelo hodně jezdců, stejně starých jako já i těch starších, aby se mnou prohodili pár slov. To bylo dojemné, když mi řekli, že mě rádi vidí zpátky a popřáli mi, ať se mi daří. Po etapě jsem měl v mobilu množství zpráv od jezdců i fanouškům, všem moc děkuji. Taková podpora je dojemná. Jsem hrdý, že jsem se dostal tak daleko. Když vidím, že z toho lidé mají radost, motivuje mě to k dobrým výkonům," prohlásil Jakobsen.