Hry a seriály? Nemám čas, jedu vlastní byznys, říká borec, jehož sestřelil při tréninku kamión

„Byl jsem zvyklý hodně trénovat. Když jsem prodělal všechny operace a z nemocnice se dostal domů, měl jsem spoustu volného času. Někteří kamarádi se ptají, jaké sleduji seriály nebo co pařím za hry. Na to nemám absolutně čas," směje se pětadvacetiletý borec patřící do stáje Quick Step Floors.

„Ráno cvičím, pak následuje snídaně, potom je v programu hodina šlapání na ergometru. A pak si udržuji psychické zdraví prvními kroky při spuštění firmy zaměřené na zdravou stravu. Jde o smysluplnou věc, kvůli níž se hodně rozvíjím jako člověk," vypravuje Vakoč.

Když mířil autem za závody nebo se přepravoval letecky, děsně jej štvala nabídka stravování na cestách. „Dát si něco zdravého na benzince je nemyslitelné. Na letištích se nabídka sice zlepšuje, ale pořád má k ideálu daleko. A velmi dobrý kamarád zase řešil, co si dát jako svačinu, když je v kanceláři nebo běhá po jednáních," vysvětluje Vakoč, jak vznikla myšlenka založit vlastní firmu.

Už coby náctiletý prodával na internetu s bratrem anglické knihy. „V patnácti jsem vůbec sport nebo výživu neřešil. Zajímaly mě technické věci," vzpomíná. Když vystudoval gymnázium, vrhnul se na ekonomii. Na vysoké škole studoval podnikání v malé a střední firmě. Jenže tou dobou už se prodral na elitní cyklistickou scénu a zvládat závodní povinnosti se studijními bylo složité. „Hodně se dbalo na docházku," krčí rameny. „Variantou byla soukromá škola. Ale nechtěl jsem to šmudlat jenom kvůli papíru, že jsem vysokou uzavřel. A tak jsem skončil," líčí Vakoč.

Absolvoval internetový on-line kurz výživy. „Fascinuje mě fungování lidského těla, hodně se zajímám o podrobnosti," přiznává. Už v průběhu minulého léta tudíž s kamarádem zahájil testovací proces. „Chtěli jsme něco jen z přírodních surovin, kde bude velký podíl bílkovin, vláknin, omega 3 kyselin, bez lepku a přidaného cukru," popisuje Vakoč.

Testování prvních vzorků probíhalo na kamarádech, známých a ani samotný cyklista se nevyhýbal konzumaci. „Zkoušeli jsme různé prášky rozpustné ve vodě. Jenže jsem se necítil sytý a chuťově ani nemluvím. Určitě existuje skupina lidí, kteří chuťový požitek neřeší. Ale pro mě je důležitý, tudíž jsme se zaměřili i na tuhle stránku."

Po dlouhém testování vznikl lehce tekutý produkt Pokeat, svačinka do kapsy. „Necílíme na vrcholové sportovce nebo zase jen lidi, kteří se stravují pouze zeleninou. Chceme uspokojit poptávku běžné populace, které není lhostejné, co jí. Naše nabídka je ideální na dlouhou procházku, lyžování nebo rodinný výlet na kole či jako svačina do práce, když se nechcete zaplácnout sušenkou," přibližuje Vakoč. „Cesta od první myšlenky k realizaci byla hodně dlouhá. Strašně trvalo, než jsme byli s výsledným produktem spokojení," netají.

Práce na spuštění projektu ho zcela pohltila. „Věnuji se přípravě internetových stránek, s partnerem ladíme marketingové věci a snažím se proniknout i do obchodních záležitostí. Když se mi podaří něco vytvořit na webovou stránku nebo dostanu pozitivní zpětnou vazbu na samotný výrobek od prvních zákazníků, den v rámci rehabilitace mi připadá smysluplný a léčba mi utíká rychleji. Do konce dubna spustíme prodej," říká Vakoč.

Plánuje, že než se vrátí do sedla závodního kola, firma se uspokojivě rozjede, protože skloubit starost o podnikání a boje o vteřiny v profesionálním pelotonu by bylo komplikované. „Pak bude všechno viset na mém společníkovi. Ale v budoucnosti by mohlo jít o náplň mého života," přemítá Vakoč.