Článek
Podruhé v historii v sobotu odstartuje bitva o Maillot jaune ve Velké Británii. Londýn roku 2007 nyní v místě, odkud závodníci vyrazí na trať, střídá Leeds. Pořadatelé očekávají, že už první tři etapy za kanálem La Manche uvidí několik set tisíc lidí. „Lidé v Anglii cyklistiku milují," říká Christian Prudhomme, ředitel závodu. Jen pro zajímavost, v minulém roce cyklisty podél trati povzbuzovalo přes dvanáct milionů příznivců!
Vše nasvědčuje faktu, že trasa sto prvního ročníku je jako ušitá na míru borcům, jejichž nejsilnější stránkou jsou kopce. Nicméně pro „horské kozy" nebude hračkou dostat se k vrcholům v Pyrenejích a Alpách. Jak vypadají vybrané nejzáludnější etapy?
Ypres-Arenberg, 5. etapa, 156 kilometrů
Předkrmem budou etapy v Anglii na úzkých a zakroucených silničkách, které se mohou stát pohřebištěm favoritů. Až se přejede přes kanál La Manche přijde na řadu etapa značená jako rovinatá. Není nejdelší, nejsou zde žádné velké kopce. Ale devět hrbolatých úseků po kočičích hlavách, které zahrnuje jarní klasika Paříž-Roubaix, budou zkouškou favoritů na celkový primát. Vždyť na zdejších cestách se před sto lety odehrávaly bitvy první světové války.
Španěl Alberto Contador si pro jistotu na vlastní kůži zdejší úseky projel už v průběhu jara. „Jde o etapu, z které mám respekt. Půjde o zkoušku přežití favoritů, při níž bude hlavní neztratit naději na celkové prvenství," prohlásil El Pistolero těsně před startem závodu.
Devět sektorů v celkové délce 15,4 kilometrů. Všechny v druhé polovině etapy, poslední dokonce jen sedm kilometrů před cílem. Není náhodou, že se jarní klasice po zdejších cestách přezdívá Peklo severu. „Polovina favoritů bude ze hry po této etapě," zahrál si na věštce Thibaut Pinot, jezdec stáje FDJ.
Mylhúzy-La Planche des Belles Filles, 10 etapa, 161,5 km
Sedm vrcholů pole pořádně roztrhá. Nosiči vody budou mít starost, aby splnili časový limit, protože vrchaři se budou chtít poprvé ukázat. Podle předpokladů bude peloton tak roztrhaný, že favorité budou bojovat zcela osamoceni mezi sebou.
Cílové stoupání má v nejprudším úseku sklon dvacet procent. Tudíž cyklisté se nemohou nechat ukolébat romantickým jménem vrcholu - Planina krásných dívek. Název vznikl během třicetileté války, kdy ženy z kraje prchaly před nájezdníky ze Skandinávie do hor a raději volily krutou sebevraždu skokem do jezer, aby se vyhnuly znásilnění. Nyní se na strmých vršcích budou odehrávat boje o vteřiny.
A kromě favoritů lze očekávat i ataky francouzských borců. Etapa se jede čtrnáctého července, tedy v Den dobytí Bastily, což je v zemi státní svátek. Navíc už uplynulo devět let, od doby kdy poslední francouzský jezdec na 14. července stanul na nejvyšším stupni: v roce 2005 David Moncoutie.
S největší pravděpodobností po této etapě nebude jasný vítěz. Nicméně téměř stoprocentně bude jisté, kdo z favoritů je nenávratně ztracen.
Saint-Étienne-Chamrousse, 13. etapa, 197,5 km
Druhá horská etapa. Všichni budou po dvanácti dnech v sedle a jediném dni volna unavení. A přitom čeká osmnáct kilometrů dlouhý výšlap na vrchol Chamrousse ve výšce 1730 metrů nad mořem. Ve zdejším lyžařském středisku se při olympijských hrách v Grenoblu 1968 bojovalo o medaile. Průměrný sklon stoupání je 7,3 procenta, místy se však cyklisté boudou prát se sklonem 11,4 procenta.
Grenoble – Risoul, 14. etapa, 177 km
Drsné kopce, rychlé sjezdy. Ani chvilka oddechu na rovině. Po výstupu na Lautaret ve výšce 2058 metrů nad mořem následuje sjezd dlouhý třicet kilometrů do Brianconu, kde bude důležité neztratit. Okamžitě totiž přijde na řadu Col d'Izoard, s 2360 metry nejvyšší vrchol ročníku. Nejrychlejší z pelotonu zde získá cenu Cenu Henriho Desgrange a 5000 tisíc eur jako odměnu.
Ze střechy Tour vede dalších třicet kilometrů střemhlav k poslednímu stoupání dne, Risoulu, neboli dalšímu kopci 1. kategorie. Poprvé v historii Tour se pojede do střediska u italských hranic, kam vede stoupání dlouhé 12,8 kilometru s průměrným sklonem 8,5 procenta. Celkem během dne pojedou cyklisté 66,8 kilometru do kopce!
Saint-Gaudens - Pla d´Adet, 17. etapa, 124,5 km
Pomineme-li časovku v předposlední den, jde o nejkratší etapu závodu! Rozhodně však nelze čekat, že bude nejrychlejší. V Pyrenejích čeká tyranie fyzická i psychická. Čtyři drsné výstupy, z nichž poslední dva zahrnují úseky se sklonem 13,6 a 12,1 procenta. V srdci Pyrenejí není od horských stoupání v celkové délce čtyřicet kilometrů úniku.
18. etapa: Pau – Hautacam (145,5 km)
Poslední den v horách. Žádné sladké loučení s kopci však není v plánu. Čekají dva nejtěžší vrcholy závody: sedmnáct kilometrů dlouhý výstup na Tourmalet ve výšce 2115 metrů, na jehož vrchol se cyklisté budou drápat už po devětasedmdesáté.
Sjezd je dlouhý 35 kilometrů! Však se zde s největší pravděpodobností zrodil rychlostní rekord při etapovém závodě. Tachometr Seana Yatese jednou pod sjezdem ukazoval neuvěřitelnou cifru, maximální rychlost 112 kilometrů v hodině! Každopádně klesání nenabízí pro favority čas na lelkování. Je třeba být ve střehu.
Hned totiž následuje téměř čtrnáct kilometrů dlouhé stoupání na Hautacam, který je cílovým místem popáté v historii Tour. Zde bude s největší pravděpodobností jasno o celkovém vítězi, byť na programu bude ještě časovka.
