Článek
Tour de France byla poslední z největších sportovních událostí roku, o jejímž osudu nebylo rozhodnuto. Nový termín ale koliduje s dalším ze tří závodů Grand Tour španělskou Vueltou. Pro tu se Mezinárodní cyklistická unie (UCI) s pořadateli pokusí najít nové místo v kalendáři, podobně jako pro květnové Giro d’Italia.
Pokud se Tour v náhradním termínu opravdu uskuteční, pojede se v nejzazším období roku, co se kdy jela. Dosud nejpozději skončil slavný závod v roce 1908, kdy domácí jezdec Lucien Petit-Breton obhájil rok starý celkový triumf a po dojezdu do Paříže slavil 9. srpna.
„Tour se bude konat o dva měsíce později, než bylo plánováno. Tak pozdě se nejelo nikdy v historii, ale zato zůstane stejná trasa. Včera jsem to probíral po telefonu se 49 zástupci z hostitelských měst a všichni tento krok podpořili,“ uvedl ředitel závodu Christian Prudhomme.
Sám také věří, že uskutečnění akce tak velkého významu by mohlo být určitým symbolem zotavení a návratu do normálu po boji s nemocí covid-19. „Jde o první takto velkou naplánovanou akci, takový maják, který nám umožní dívat se do budoucna a říct si: ,Ano, zvládneme to,‘ ačkoliv právě teď musí ještě každý z nás hodně bojovat,“ prohlásil Prudhomme.
Jezdci budou mít podle jeho odhadu dostatek času na dobrou přípravu. „Potřebují tak čtyři až šest týdnů tréninku na silnici a pak zhruba měsíc závodů. Nejdůležitější tak pro ně nyní je, aby mohli trénovat, protože jsou zavření doma. Stejně jako všichni ostatní,“ řekl Prudhomme.
„Tour bude mým cílem číslo jedna. Vedle toho doufám, že budu moct jet mistrovství světa. A podle toho, jaká se jim stanoví data, bych rád jel Vueltu nebo Giro. To vše za předpokladu, že věci budou i nadále směřovat správným směrem, co se týká situace ohledně covidu-19,“ uvedl pro server cyclingnews.com Brit Chris Froome, jenž ovládl celkové pořadí Tour čtyřikrát v letech 2013 a 2015 až 2017.
Rozhodnutí o přesunu až na konec srpna ukončilo dlouhé období spekulací, co bude se 107. ročníkem „Staré dámy“ a v jaké podobě se případně pojede. Zaznívaly například hlasy o uspořádání závodu bez diváků či ve zkrácené verzi, což naráželo na řadu skeptických reakcí.
Dobrý odhad měl český profesionál Roman Kreuziger. „Budu sice spekulovat, protože jsem pouze závodník a rozhodují o tom lidé úplně někde jinde a výš, ale myslím si, že Tour de France na sto procent bude. A stoprocentně nebude zkrácená, protože to je ta Grand Tour, která drží cyklistiku. Proto je z mého pohledu důležité, aby se odjela. Myslím, že se pojede celá,“ řekl v minulém týdnu Kreuziger.
Již v průběhu března zdůraznil, jak moc je důležité, aby se Tour letos uskutečnila, týmový šéf Zdeňka Štybara ve stáji Deceuncink-QuickStep Patrick Lefevere. „Pokud tady Tour nebude, celý model cyklistiky, jak je nastavený, se může zbortit,“ uvedl Lefevere deníku Het Nieuwsblad.
Tour byla původně plánována na období mezi 27. červnem a 19. červencem. V kalendáři se dlouho držela právě tato data, avšak po pondělním vyjádření prezidenta Emmanuela Macrona, že akce s větším počtem lidí nebude ve Francii možné pořádat nejméně do poloviny července, bylo zřejmé, že se i pro Tour bude muset najít nový termín.
UCI navíc potvrdila, že závodit se nebude ještě ani v průběhu června, na který připadaly například etapové podniky Critérium du Dauphiné či Kolem Švýcarska. Jakékoli závodní akce spojené s unií jsou kvůli pandemii odvolány nejméně do 1. července.
Již dříve UCI avizovala, že počítá s prodloužením závodní části sezony až do listopadu ve snaze umožnit dodatečné odjetí co největšího počtu odložených závodů, a to včetně jarních klasik.
