Článek
„Už to je nějaký čas, co jsem pocit z vítězství zažil naposled...," pokyvoval hlavou v cíli čtvrteční etapy v Tortoretu trojnásobný vítěz Vuelty. Poslední triumf třiatřicetiletého závodníka se loni ve Španělsku symbolicky rovněž odehrál ve 4. etapě se závěrečným stoupáním. V 16. etapě ale přišel po kolizi s Fredem Wrightem osudový pád. Prakticky celá pravá polovina Rogličova těla od ramene po kyčel si odnesla větší či menší šrámy. A poškozené rameno nakonec potřebovalo operaci za použití kostního štěpu.
Náročný výkon, který spravil následky dlouhodobých potíží způsobený řadou předchozích incidentů - Roglič loni po pádu nedokončil ani Tour de France, si vyžádal dlouhou rekonvalescenci. A bolestivou. Zvlášť poté, co se osm týdnů pevně zafixované rameno znovu probouzelo k životu.
„Byly to hodně těžké měsíce. Nejen pro mě, ale i pro mou rodinu a lidi kolem mě. Pokaždé, když věci nejdou podle vašich představ, jste plní pochybností. Musíte si znovu uvědomit, kdo jste, odkud pocházíte, co a jak v životě děláte. S obrovskou podporou mé rodiny jsem se dokázal dostat zpátky a připravit se dobře na letošní sezonu," říkal Roglič s náznakem dojetí.
Jeho závěr v nejdelší etapě letošního ročníku tradičního závodu na tratích Gira přitom připomněl staré časy. V krátkém, ale intenzivním stoupání Roglič ukázal záda Julianu Alaphilippeovi i Adamu Yatesovi a po přímém souboji s elitními soupeři zaslouženě slavil triumf. Přestože tým Jumbo-Visma původně sázel na jiného finišmana.
Podle plánu se totiž mělo jet na Wouta Van Aerta. Jenže belgický fenomén čtyři kilometry před cílem odpadl po karambolu s Tomem Pidcockem. A tak šéfové stáje narychlo aktivovali plán B.
„Etapa se nevyvíjela úplně podle našich představ, i když na konci byla velká spokojenost. Wout nešťastně spadl, já byl naštěstí trochu víc vlevo a kolizi jsem se vyhnul. Původní plán se tak narychlo změnil a po vítězství jsem šel já. To je cyklistika. Pořád musíte být připravení na změnu plánu," rozjímal Roglič.
Koneckonců i o jeho startu v Itálii se rozhodlo až na poslední chvíli. Původně měl v jarním plánu jen závod Kolem Katalánska na konci března a poté přípravný kemp na Giro. „Měl jsem za sebou velký tréninkový objem a cítil jsem se připravený závodit. Předpokládal jsem ale, že k ideální formě ještě pár kroků chybí. Proto mě brzké vítězství poměrně překvapilo," vykládal vítěz tří etap na Giru i Tour de France.
Čtvrteční triumf má ale pro slovinskou hvězdu ještě jednu symboliku. Po dlouhých měsících totiž Roglič sáhne po žiletce a oholí si porost na svých nohách, na nějž už mnozí s údivem poukazovali. „Říkal jsem, že si nohy neoholím, dokud nevyhraju. Tak to teď musím splnit. Po půl roce se to ale snáze řekne, než udělá. Shodit všechno to chlupaté břímě zabere nějaký čas," vtipkoval v euforii po velkém návratu mezi elitu.