Článek
„Bylo to drsné, neuvěřitelně těžké. Pád hrozil v každém okamžiku," říkala Kateřina Nash. Sedmatřicetiletá reprezentantka dojela jako nejlepší z domácích závodnic na pátém místě. I přes velké zkušenosti se ani rodačce z Prachatic nevyhnuly pády. Její pravé koleno zdobil krvavý šrám, z něhož se přes vrstvu bahna drala krev. „Musela jsem se uhodit do čéšky, protože mám koleno dvakrát větší než obyčejně. Ale jinak se cítím v pořádku," vykládala s odstupem desítek minut.
Sedmnáctiletá Nikola Nosková projela cílem jako šestatřicátá, ale nestihla se ani obléct a už ji členové reprezentačního týmu směřovali na ošetřovnu. Na obou nohách měla krvavé šrámy, který zdobily i její bradu. „Jedna závodnice spadla hned v prvním kole a strhla mě na zem. Padala jsem přímo na pusu," posteskla si Nosková cestou za lékařem.
Podobný osud čekal i Karlu Štěpánovou. Ač měla od ponožek k nohavičkám cyklistických kraťasů souvislou vrstvu bahna, krev řinoucí se z pravého kolena byla nepřehlédnutelná. „Jsem v pořádku, nic mi není," bránila se směrování na ošetřovnu. „Pár štychů jako vzpomínka na mistrovství světa není žádná hrůza," rezignovala nakonec s úsměvem závodnice klasifikovaná jako třiačtyřicátá.
„Nejdůležitější bylo s ohledem na podmínky udržet se v sedle, což se moc nedařilo. V prvním kole jsem lehla třikrát. Po pátém pádu jsem to přestala počítat. Narazila jsem si zezadu sval na noze, blbě se mi pak šlapalo. Musím uznat, že na podkladu, který byl v sobotu v Táboře, jsem na boj s nejlepšími neměla. Ještě nikdy v životě mi to při závodě takhle neklouzalo," ohlížela se za vystoupením v Táboře Štěpánová.
Havlíková: Podmínky byly neskutečně těžké
„Ani já vlastně nevím, kolikrát jsem na zemi skončila. Podmínky byly neskutečně těžké, ale stejné pro všechny. Na nic si nestěžuji. Klíčové bylo udělat minimum chyb, jet na správné pozici a vyhnout se pádům. Mně se to povedlo v úvodu dvakrát, potřetí už jsem šla k zemi v hromadném pádu i já. Brzdit na zledovatělé trati se prakticky nedalo, padaly prakticky všechny holky," mínila Pavla Havlíková, jenž s odstupem tří minut a devatenácti vteřin končila jednadvacátá.
O pět míst výše ve výsledkové listině končila jako druhá nejlepší z českých závodnic Martina Mikulášková. „Krátce po startu pár holek padlo. Já se pokusila projet skulinou, ale nepodařilo se. Lehla jsem a spadl mi řetěz, na němž se udělala smyčka a ještě se omotal kolem kliky. Ztráta byla obrovská, ale ani z beznadějně poslední pozice jsem nechtěla vzdát. To se na mistrovství světa nedělá," vykládala Mikulášková.
„Jsem zklamaná, protože jsem snila o první desítce. Na sebe ale naštvaná nejsem. Dala jsem do závodu všechno. Nejelo se mi dobře, ale neměla jsem co ztratit. Věděla jsem, že je úplně jedno, jestli z dané pozice spadnu jednou nebo pětkrát. Bylo vidět, že na soupeřky mám fyzicky i technicky, proto mě karambol z úvodu tolik štve. Ale šancí na mistrovství světa budu mít ještě dost," krčila rameny jednadvacetiletá reprezentantka.
