Hlavní obsah

Byl nevyspalý a bál se, jak bude den vypadat. Pak juchal po triumfu

Praha

Euforii prožíval Kristián Hynek s rakouským parťákem Albanem Lakatou v cíli středeční etapy Cape Epic, prestižního etapového klání bikerů v Jihoafrické republice. Český cyklista slavil v roce 2014 celkové prvenství, jenže tehdy nebyl po jeho boku Lakata. Uznávaný borec pyšnící se triumfy ze všech maratónských soutěží horských kol právě Cape Epic nikdy nevyhrál. A byť společně bojují na tratích v Africe už počtvrté, do středy nevyhráli ani etapu. Přitom po pondělním dni v sedle byl český závodník z týmu Caynyon Topeak na odpis a děsila jej spíše ztráta nadějí na boj v celkovém pořadí.

Foto: facebook Kristiana Hynka

Kristián Hynek (vpravo) a Alban Lakata v cíli třetí etapy Cape Epic.

Článek

Značí triumf ve středeční etapě, že jste žaludeční potíže z úvodu závodu definitivně překonal?

Ještě při nedělním prologu jsem byl v pohodě. Ale v pondělí na mě trable dolehly v plné síle. Byl jsem totálně vypnutý, bez energie, neschopný cokoliv konzumovat a doplnit sílu. Druhá etapa už ale byla lepší a ve středu jsem se cítil zase o trošku lépe. Mám hlavně radost, že vítězství v etapě nás udrželo ve hře o prvenství.

Střevní potíže potkaly i Jaroslava Kulhavého či další favority, z nichž některé úplně vyřadily ze hry. Nebál jste se, že i pro vás bude pondělní etapa poslední v letošním ročníku Cape Epic?

Věřil jsem, že se dám do kupy. Můj stav nebyl tak dramatický.

I přestože potíže potkaly velkou část startovního pole, paradoxně má každá z elitních posádek vlastního kuchaře. V čem byl tedy problém?

Myslím, že mohlo jít o důsledek nedostatku vody, která zužuje zdejší oblast už tři roky. Všude jsou cedule, aby se šetřilo s vodou. Omezené je i sprchování, ty hygienické podmínky... Prostě je nutné hodně využívat dezinfekčních prostředků. Ale přesný důvod potíží pochopitelně neznám.

Tušil jste už před startem třetího dějství, že by se mohlo jednat o den vašeho týmu?

Vůbec ne. Ráno jsem se cítil nevyspalý a měl obavy, jak vše bude vypadat. Když ale Jarda Kulhavý s Grottsem po pětadvaceti kilometrech začali stupňovat tempo, byli jsme s Albanem Lakatou jediní, kteří byli schopní reagovat. Když zbývalo asi pětatřicet kilometrů do cíle, měl Grotts defekt, ale nijak jsme s Albanem tempo nestupňovali a zase jsme brzy jeli ve skupině. Posledních patnáct kiláků jsme už jeli ale osamoceně. Byl jsem vážně šťastný, protože s Albanem startuji na Cape Epic počtvrté a nikdy jsme etapu nevyhráli.

Společně jste vybojovali v roce 2015 druhé místo, následující ročník jste po vašem pádu a zranění nedokončili, minulý rok byl Lakata z formy. Je letos útok na triumf ještě reálný?

Po první etapě jsem si říkal, že je všechno ztracené a vítězství nám není souzené. Ale ve středu jsme najeli docela dost času na soupeře, tudíž jsme zpět ve hře o celkové prvenství. A to je přesně Cape Epic. Každý den může být všechno jinak.

Na programu jsou ještě čtyři etapy, přičemž v pátek na soutěžící čeká časovka. Jak její zařazení do programu vnímáte?

Časovka bude velkým kořením závodu. Může hodně výrazně promluvit do konečného účtování.

Související témata: