Článek
Bábek se stal evropským šampionem znovu po čtyřech letech. V roce 2016 vyhrál ve Francii právě keirin. V sobotu byl ve své parádní disciplíně sedmý.
"Mám opravdu velkou radost z toho, jak to dopadlo, protože ten výkon nebyl úplně ideální a navíc jsem byl docela zklamaný po tom keirinu. Včera v semifinále jsem tam dostal pár bloků, vážím si toho, že jsem sice nespadl, ale samozřejmě to bylo zklamání a výhra v jízdě útěchy byla jen malou náplastí. Takový je ale keirin," řekl ČTK Bábek.
"Doufal jsem v ten dnešek, že to vyjde. Ale bylo to těžké: poslední závodní den, ta únava za celý šampionát se načítá, navíc jsem moc nespal, protože včera jsme jeli večer a já byl rozpumpovaný, takže z toho bylo jen nějakých pět hodin spánku. Ten výkon dnes sice nebyl úplně ideální, ale mám opravdu velkou radost z toho, jak to dopadlo. Odvážím si dvě medaile a jsem za ně moc rád," pochvaloval si Bábek, který byl členem sestavy, která vybojovala stříbro ve středečním týmovém sprintu.
Právě naakumulovaná únava dnes patrně sehrála důležitou roli. "Největší překážkou bylo asi to, že kvalifikace a další jízda byly asi hodinu a padesát minut od sebe. Cítil jsem šanci, ale byli tam dva velmi dobří stíhači, kteří ten kilometr začali také jezdit. Únava se stupňovala, ale člověk dostane nějaké karty a s těmi musí hrát. Naštěstí pro mě já unavený tolik nebyl, oni ano," pousmál se Bábek.
Titul evropského šampiona vyhnal z hlavy ostříleného dráhaře zklamání ze soboty. "Trošku ano, tímhle zlatem jsem si to zklamání z hodně velké části odmáznul. Obě disciplíny - keirin i kilometr - mám moc rád. Přál jsem si tady získat medaili alespoň v jedné z nich. A po sobotě člověk trochu zapochyboval. Naskakovala mi taková myšlenka, že jsem vydal síly jeden den, přišlo to vniveč a můžou mi dnes chybět. Takovou myšlenku je ale třeba poslat zase rychle pryč," prohlásil Bábek.
Triumfu si moc váží bez ohledu na okolnosti. "Říkal jsem si, že je to fakt docela gól, když se tak mluvilo o té menší konkurenci, protože na kilometr bylo nejvíc lidí ze všech sprinterských disciplín. Ano, několik zemí mělo pozitivní test nebo nestartovaly ze strachu z koronaviru. Já jsem ale moc rád, že jsme tady byli. Jsou to jen kdyby; jak by to dopadlo, kdyby tady někdo byl... Pro mě je to příjemná tečka a potvrzení, že to jde dobrým směrem, přestože jsme nemohli v přípravě ani do Vídně ty poslední týdny. A navíc jsem si vyzkoušel, jaké to je mávat oslavně prázdným tribunám," smál se Bábek.
Při úvahách o medailovém zisku se rozcházely i názory obou trenérů českého týmu Lukáše Thuna (stíhači) a Petra Klimeše (sprinteři). Klimeš dopředu avizoval, že by úspěch nepřeceňoval. "Vím o tom, ale myslím, že i Petr byl dnes dojatej. On sám dobře ví, jak moc těžký to je. A že to bylo v době koronakrize, na to už se nikdo neptá. Příští rok je olympiáda, třeba by tady ani někteří neměli tu vrcholnou formu, těžko říct. Určitě bych tu hodnotu medaile vůbec nesnižoval. A řídím se tím, že každý závod se počítá," podotkl Bábek.
Přestože je zvyklý na sobě neustále pracovat bez ohledu na cíle a podmínky, potěšilo ho, že dřina v téhle podivné sezoně přinesla i nějaké ovoce. "Mám to v sobě nastavené tak, že dělám vše hlavně pro tu cestu a ne pro ten další cíl. Je ale samozřejmě příjemné přivézt si domů ty dvě medaile, je to taková třešnička na dortu a člověku trošku spadne kámen ze srdce, že se něco takového podařilo," uvedl Bábek.
A co ho čeká dál? "Hned po návratu musím na test. Odvážím si z Plovdivu samé pozitivní věci, tak jen doufám, že test bude první negativní. Pak si dám pár dnů úplně volno a budu se věnovat rodině. V příštím roce nás pak čeká mistrovství Evropy, závody Nations Cupu a vše pak bude směřovat k olympiádě. Jsem optimistou a věřím, že olympiáda v mém milovaném Japonsku bude, jen je otázkou, za jakých podmínek a okolností," řekl Bábek.
