Článek
Hlavní roli v britsko-francouzském filmu ztvárnil Ben Foster. Předlohou byl knižní bestseller novináře Sunday Times Davida Walshe, který netajil prvotní okouzlení Armstrongovým charismatem a talentem, aby se vzápětí pustil do odhalování pravdy.
Film režiséra Stephena Frearse jde do kin s výstižným podtitulem Vítězství měl v krvi! Armstrong si během aktivní kariéry po zisku titulu mistra světa prošel léčbou rakoviny, kdy mu lékaři nedávali šanci na přežití. Následně se vrátil do pelotonu a vše zaměřil k úspěchu v Tour de France.
Nejslavnější závod planety skutečně sedmkrát vyhrál. Postupně se množila podezření a nařčení z dopingu. Armstrong je však zarputile odmítal. "Nikdy jsem nedopoval. Nikdy jsem neměl pozitivní test," tvrdil ještě po skončení kariéry.
Jako foukat vzduch do galusek
Jenže pod tíhou důkazů a svědectví bývalých kolegů či zaměstnanců nakonec kapituloval. V lednu 2013 přiznal, že byl součástí propracovaného dopingového programu. Podle mnohých svědectví jej sám vytvořil. Připustil užívání látky EPO, testosteronu i krevního dopingu.
„Bylo nemožné sedmkrát za sebou vyhrát Tour bez použití zakázaných látek. Zní to hrozně, ale nepovažoval jsem užívání dopingu v té době za špatné. Přišlo mi to normální jako foukání vzduchu do galusek či voda v bidonech. Já doping nevymyslel, ale nebojoval jsem proti němu. Je mi to líto," prohlásil Lance Armstrong, když se k užívání dopingu přiznal.
Paďour: Případ není černobílý
Ve filmu je cyklistika v pozadí, vše je zaměřeno na vykreslení Armstronga. "Film z něj dělá kreaturu, což by podle mého soudu neměl. Ten případ není černobílý," říká český profesionální cyklista František Paďour, který minulou sezónu strávil v italském týmu Androni Giocattoli a byl jedním z hostů předpremiéry.
"Četl jsem všechny knihy související s kauzou Armstronga. Film mi tudíž přijde trošku zavádějící. Většina fanoušků cyklistiky má vlastní názor, ale pohled širší veřejnosti na cyklistiku může být při odchodu z kina zkreslený. Šlo o určitou dobu, kdy byl doping rozšířený obecně. Nebylo to tak, že dopoval jen Armstrong. Tudíž stejně musel v tréninku mimořádně dřít. A jsem přesvědčený, že kdyby nedopoval nikdo, Armstrong by velmi pravděpodobně stejně sedmkrát vyhrál. Byl prostě nejsilnější," přemítá sedmadvacetiletý Paďour.
"Co se týče cyklistických scén, někdy je to trochu do očí bijící. Cyklista hned pozná, že to není reálné. Není z toho vidět ta bolest, kterou cyklisté podstupují. Jinak myslím, že se s tím herci popasovali v rámci možností dobře," ohlíží se Paďour.
Foster prý sám EPO vyzkoušel
Ben Foster v roli hlavního představitele údajně sám zkusil EPO, aby se dokázal správně položit do role. Samozřejmě podstoupil trénink na kole. "Měl jsem ale dost málo času, abych něco natrénoval. Šlo o hodně tvrdý a agresivní trénink. Od dokončení filmu jsem na kole neseděl, protože jsem byl hluboce traumatizován," prohlásil Foster.
V souvislosti s filmem se právníci Michele Ferrariho, hlavního lékaře Armstronga a týmu US Postal dohlížejícího na dopingový program, snažili dosáhnout zákazu distribuce v Itálii. Samozřejmě neúspěšně.
"Nechci Armstronga hájit, ale kupříkladu v rámci nadace pro boj s rakovinou udělal spoustu pozitivních věcí a řada lidí přežila jen kvůli němu. Dodal jim odhodlání, víru. Nezaslouží si, aby na něj bylo nahlíženo výlučně jako na podvodníka," míní Paďour.
Film je totiž prakticky výhradně zaměřen na používání dopingu a zakázaných látek. Pro diváky alespoň minimálně zasvěcené do Armstrongova příběhu nepřináší žádné šokující odhalení.
Dříve se hodil, dnes je odvržen
"Všichni, kteří jej v aktivní kariéře podporovali, nyní Armstronga žalují o milióny. Ale zapomínají, kolik miliónů jim vydělával během aktivní kariéry, což bylo v přímé úměře jeho pomoci cyklistice v USA, o níž byl v zemi do jeho prvního vítězství minimální zájem. A dnes je fenoménem," poukazuje Paďour na další aspekt Armstrongovy kariéry.
Armstrong po přiznání dostal doživotní zákaz startu ve všech sportovních odvětvích, které uznávají antidopingový program. Odmítl svědčit o kompletním rozsahu užívání nedovolených látek. Následně mu byla odebrána všechna ocenění, jichž dosáhl po roce 1998, kdy se k cyklistice vrátil po vítězství nad rakovinou.