Ač obhájce, na velkohubá prohlášení je Hynek skoupý: Emoce kontroluju, ale nervozita musí být!

Nikdy nejdu na start s tím, že jsem v tak skvělé formě, abych podcenil soupeře a cítil se jako vítěz. Na start jdu vždy s respektem k ostatním závodníkům, navíc odhadnout aktuální formu není vždy jednoduché. Závod jakým je Cape Epic je velmi dlouhý a během těch osmi dnů může dojít k velkým výkonnostním zvratům. Jeden den se člověk cítí skvěle, druhý den je vše jinak. Já jsem nikdy nebyl moc sebevědomý. Vždy mi trošku chybělo víc sebedůvěry. Možná mě tahle vlastnost do jisté míry brzdí, ale na druhou stranu si vážím každého povedeného závodu a neberu úspěch jako samozřejmost.

Dříve to bývalo výraznější, ale už jsem se zlepšil. I proto, že se soustředím na maratóny. Já prožíval největší peklo při cross country. Věděl jsem, že tam je start alfou a omegou pro vývoj závodu. A zároveň jsem si uvědomoval své slabší starty, nejsem výbušný typ. Při maratónech mám emoce více pod kontrolou. Ale jsem přesvědčený, že nervozita je svým způsobem žádoucí. Určitá dávka třesu a napětí je důležitá pro soustředění, aby člověk nemávnul rukou a nebylo mu vše lhostejné.

Mohl bych si říct, že už jsem vyhrál a mám splněno. Ale nemám. Osobně považuji závod za největší na světě. A můj parťák v týmu vyhrál na maratónském poli skoro všechno, jen triumf z Cape Epic mu chybí, ač startoval už šestkrát. Vyhrát s legendou našeho sportu je pro mě velkou výzvou. A ještě mám jednu extra motivaci.

Ano. Moc se na vzájemnou konfrontaci těším. Neberu to z pohledu nějaké české rivality. Ale Jarda pojede se Švýcarem Sauserem a vytvoří mimořádně silný tým. Vítězství by mělo mnohem větší hodnotu.

V prosinci a v lednu jsem měl dvanáctidenní soustředění na Mallorce. A pak jsem na přelomu ledna a února vyrazil na tři týdny společně s Lakatou a Mennenem na přípravný kemp přímo do Jihoafrické republiky. To bylo skvělé hlavně z aklimatizačních důvodů a pro vyzkoušení specifických afrických terénů. V Africe je teď parné léto. Šok pro tělo byl veliký. Ale až poletíme na závod, bude aklimatizace snadnější.

Všechny přípravné kempy jsou v našem týmu v režii závodníka. Je jen na nás, jak a kde se připravíme. A já měl obrovskou kliku při listopadové prezentaci trati ročníku 2015, po níž následovala galavečeře s partnerkami a daným zasedacím pořádkem. Čekal jsem nudný a nepříjemný večer. Ale vedle mě seděl muž, jemuž patří síť hotelů po celé Africe. Říkal, že sám rovněž jezdí na kole, a kdybych měl zájem o pobyt, abych se klidně ozval.

Ohromně jsme si padli do oka. Sám se chystal na start Cape Epic v jedné z kategorií. Takže jsem to nebral jako nějaké doprošování o ubytování. Zavolal jsem týmové parťáky Lakatu a Mennena, kteří byli možností tréninku v JAR nadšení. Bydleli jsme kousek od dějiště tří etap. Absolvovali vytrvalostní i intervalové tréninky v kopcích. Okusili jsme klima, poznali terény a absolvovali závod Africké maratónské série. Podmínky jsou natolik specifické, že s ohledem na testování materiálu je pobyt v dějišti k nezaplacení. Rok staré zkušenosti nic neznamenají.

Byli jsme společně na pokoji, více se poznali. A také jsme viděli, jakou máme výkonnost. Je důležité, aby vztah klapal, protože při závodě spolu budeme čtyřiadvacet hodin denně. A vypětí je obrovské nejen fyzicky. Lidé si musí sedět. Je důležité sladit i temperament.