Článek
Popularita, kterou nelze přehlédnout. Bojové sporty neusínají na vavřínech a diváky neustále překvapují něčím novým. Doslova raketovou rychlostí se mezi fanoušky dostávají boxerské zápasy bez rukavic, které nabírají na popularitě především v zámoří. Své by o tom mohla říct nejpopulárnější americká organizace BKFC (Bare Knuckle Fighting Championship), která byla založena až v roce 2018, přesto do svých řad zlanařila například i bývalé zápasníky slavné UFC.
Podobné akce nalezneme i v České republice, kde zápasy bez rukavic pořádá organizace Red Neck Fight. Nejedná se ale o žádné vyprodané obrovské haly, nýbrž o kolbiště ohraničené balíky slámy, v jehož poli nalezneme dva zápasníky, kteří si to chtějí v bojové atmosféře rozdat. „Řekl jsem si, že u nás nic takového není a napadlo mě něco takového udělat i u nás," líčí zakladatel Zdeněk Pernica, jehož organizace má za sebou pět akcí.
Jak vznikl nápad založit si organizaci, kde budou zápasy s holými klouby?
Napadlo mě to v době covidu, kdy se zakázaly různé akce. Měli jsme to v lepších venkovních prostorech. Jezdil jsem ale i do Anglie, kde jsem měl s největší tamní organizací podepsanou smlouvu v boxu bez rukavic. Byl jsem na podobných galavečerech, měl jsem možnost vidět, jak to vypadá. Byly to turnaje mezi balíky slámy, kde si borci dávají do držky holými klouby. Dostává se to čím dál víc do světa, například do Ameriky nebo Ruska, kde jsou zápasy bez rukavic hodně populární.
Považujete se tedy za českého zakladatele zápasů bez rukavic?
Dá se říct, že ano. Jsme jediná česko-slovenská organizace, i když se tedy něco podobného chystá už i na Slovensku. Kdo chce zápasit bez rukavic, může se nám ozvat a my mu to umožníme. Takovým zápasům dáváme přednost.
Zobrazit příspěvek na Instagramu
Jsou zápasy bez rukavic nejtvrdším bojovým sportem?
Tvrdé to je určitě víc, než boje v rukavicích. Přesto si myslím, že je nejtvrdší sport je lethwei, který se koná hlavně v Barmě a u nás moc není. Je to zápas v muay thai bez rukavic, kde se navíc mohou dávat hlavičky. Je to takové jinačí. Mám pocit, že když člověk dostane KO, tak jeho roh má dvě minuty na to, aby člověka probral, dal ho dokupy a mohl pokračovat v zápase. V normálním boxu by KO znamenalo konec zápasu, tady ne. Není to úplně nezdravější.
Jaký registrujete zájem ze strany zápasníků?
Píše nám hodně lidí, fakt dost. Například i ze zahraničí. Na posledním turnaji jsme měli i Rakušany nebo Ukrajince, kteří už několikrát zápasili. Ostatním cizincům moc neodpovídáme, protože je to složitější například co se týče dopravy a podobných věcí. Raději turnaje obsadíme lokálními lidmi, než třeba někým z Anglie.
Vám se tedy uchazeči ozvou a vy je poté vyberete?
Abychom pohltili co nejvíc lidí, tak to máme udělané tak, že je to pro všechny. Mohou si vyzkoušet jak zápasy v boxu, thajském boxu, MMA nebo boxu bez rukavic. Máme tu i postojové rvačky v MMA rukavicích. Ten, kdo má zájem, tak nám napíše jméno, věk, váhu a pravidla, pod jakými chce zápasit. Rovněž nám musí sdělit, jaké má zkušenosti. Zda má za sebou nějaké zápasy, nebo je bez zkušeností a pouze trénuje. Aby to nebyla potrava, tak mu podle toho vybereme adekvátního soupeře. Nedáme proti sobě člověka, co ještě nezápasil a proti němu někoho, kdo má za sebou třeba dvacet zápasů. Chceme, aby to bylo koukatelné i pro diváky a bylo to rovnocenné.
O jaké lidi se jedná? Hlásí se k vám i profesionální zápasníci?
Musím říct, že máme úplně všechno. Jak kvalitní zápasníky, kteří mají za sebou profesionální zápasy v Oktagonech a podobných organizacích, potom tu jsou i kluci, kteří nemají žádný zápasy a chodí na soukromé tréninky. Jsou tu ale i fotbaloví chuligáni, kteří jsou vyloženě rváči a jdou si to vyříkat.
Nabízíte zápasníkům i nějakou finanční odměnu?
Jelikož jsou to kluci, co většinou nemají žádné zápasy a chtějí si to jen zkusit, tak jim umožníme si to vyzkoušet. Mají kvalitní fotografie a videa ze zápasů. Dostávají od našich partnerů třeba trička, kšiltovky a podobné předměty.
Co zápasníky vlastně láká na tom zkusit si boj bez rukavic?
Když to řeknu za sebe, tak já mám za sebou přes řadu zápasů v thajském boxu, muay thai, kickboxu i profesionálním boxu. Prošel jsem všemi sporty. Je mi 36, mám nejlepší zápasová léta za sebou, nemám už další ambice v podobě zisku titulů a podobně. I proto jsem si řekl, že chci zkusit zápasy bez rukavic, to mě ještě baví. Na to mám ještě chuť.
Vaše turnaje probíhají venku mezi balíky slámy. Neláká vás přejít i do vnitřních prostorů, například do nějaké haly?
Jednou jsme to měli i ve vnitřních prostorech a podle mě to bylo úspěšné. Venku to pořádáme na bývalé vojenské raketové základně, pro tyto akce je to ideální a vypadá to dobře. Mohou přijít lidé se psem nebo dětmi. Neřeší se nějaké sezení nebo VIP stoly, je to vyloženě taková undergroundová akce. Když bychom to ale chtěli dělat ve vnitřních prostorech, tak bych si představoval třeba tovární halu, jízdárnu, starou barabiznu, aby to furt mělo nádech undergroundu. V pěkné sportovní hale by to tolik nevyniklo.
Návštěvu turnajů byste tedy doporučil i rodinám s dětmi?
Klidně, já s tím problém nemám. Já v tom ale žiju přes dvacet let a nepřipadá mi to divné. A jelikož to pořádáme v takových prostorech, tak i vidím, že lidé vezmou kočárek nebo psa a dají si pivo nebo limonádu. Když je to nebaví, tak se mohou projít po areálu. Já v tom každopádně problém nevidím.
V poslední době jsou populární i zápasy populárních osobností nebo influencerů. Lákalo by vás nalákat někoho známého?
Když by se nám někdo ozval, tak nám to problém nedělá, těm lidem to umožníme. Nechceme z toho ale dělat úplný cirkus, držíme to v trochu jiném směru.
Vzhledem k tvrdosti sportu se dají očekávat různá zranění. Jaké nejhorší jste na vašich akcích zažil?
Jsou to různé zlomeniny nebo tržné rány. Měli jsme tu i vykloubené rameno nebo koleno, což se ale může stát v každém sportu, někdo například špatně šlápne.
Předpokládám, že na turnajích tedy jsou k dispozici zdravotníci.
Přesně tak, máme tu i sanitku. Bez nich by taková akce nešla ani uspořádat.
Mají hodně práce?
Na některých akcích to mají v klidu, na těch dalších, kde jsou i zápasy bez rukavic, tak bylo hodně šití. Nebyli z toho úplně nadšení. I proto se snažíme tyhle zápasy dávat až ke konci turnaje, aby to nezdržovalo, když budou někoho zašívat.
A co do budoucna? Kde se s vaší organizací vidíte?
Chtěl bych zápasy bez rukavic a celkově naší organizaci dostat víc mezi lidi. Mám vizi, že by to třeba mohla přenášet i televize nebo PPV. Lidé by si to mohli pustit a koukali by se. Může se to pak dostat víc mezi lidi, kteří se o to budou zajímat a přijdou se podívat.
Přitom americká organizace BKFC je hodně populární.
To ano, tam se ale točí dost peněz. My to i kvůli tomu nemůžeme takhle rozjet. V budoucnu bych chtěl, aby se to povedlo. Když budou peníze, tak seženeme lepší zápasníky a bude to zajímavější. Na druhou stranu to ale nechci odebírat lidem, kteří si to chtějí vyzkoušet. To je také důležité.
Je BKFC největší organizací na světě?
Dá se říct, že asi ano. Je hodně viditelná. Na druhou stranu jsem měl možnost zápasit i v nejstarší organizaci v Anglii, což je BKB. Dost možná je vůbec nejstarší.
Očekáváte, že tento trend do budoucna poroste?
Myslím si, že je to budoucnost bojových sportů. Neříkám, že do roka, ale může to být třeba v rozmezí 5-10 let. Už i zápasníci, kteří dřív zápasili v UFC nebo další kvalitní a známí borci přestupují do podobných organizací. Jasným důkazem je právě americká soutěž BKFC.
