Článek
Nenávist započala již před 7-8 lety a táhla se dlouhou dobu až k finálnímu měření sil mezi šestnácti provazy. „Byl tam můj verbální útok na Petra Kareše, ale bylo to myšleno ze srandy a v nadsázce. Byl jsem v tu chvíli trochu opilej a uvědomil jsem si, že jsem přestřelil. Když si jsem si ale zpátky rekapituloval, jak o mně mluví, co všechno o mně řekl, tak mě to urazilo a v daný okamžik jsem na něj vystartoval," vzpomíná Vondráček.
„V momentě, kdy mě XFN před nějakými třemi lety oslovilo, tak Petr najednou vytáhl tenhle příběh a že se mi za to musí pomstít. Šlo o starou záležitost, proč to najednou vytáhl? Proč mě nepřišel zmlátit dřív? Proč čekal na fight, který mi nabídl po sedmi osmi letech? To mě naštvalo," pokračoval zkušený bojovník, který byl pořádně v ráži během březnového rozhovoru před kamerami, kde se po rivalovi dokonce vrhl, a vzduchem létaly pěsti.
Bylo tedy jasné, že dlouholetý spor je zapotřebí definitivně vyřešit v ringu a na druhý pokus (poprvé se Vondráček omluvil kvůli nemoci) to konečně vyšlo. Souboj legendárního kickboxera Petra Vondráčka a bývalého promotéra Petra Kareše byl hlavním hřebem turnaje Heroes Gate 26 a promotéři rozhodně nelitovali.
Vondráček nastoupil jako utržený ze řetězu a dlouhou dobu to byl tah na jednu branku. Vzduchem létaly pořádné bomby i kopy, Kareš se horko těžko dostával do ideálního zápasového rytmu. Ve druhém kole dokonce hned dvakrát podklesl v kolenou a na hranici vyčerpání skončil na zemi. Bývalý promotér organizace XFN se nevzdal, snad zázrakem přečkal všechna tři kola a cenným úspěchem může být fakt, že do poslední vteřiny vydržel vzdorovat.
„Moc jsem chtěl ho ukončit před limitem. Musím říct, že jsem se nemohl pořádně trefit. Prostě to nešlo, vždycky tam chyběl ten poslední úder, což je moje chyba, ne jeho," mrzelo Vondráčka, jenž si po zápase stěžoval na zakázané soupeřovy praktiky. „Byla spousta hitů, které podle pravidel K1 ani neměla být," vysvětlil vítěz duelu.
Závěr se ale bez emocí neobešel. Vondráček zahnal rivala do rohu, kde ho zasáhl kolenem. Tento moment nastartoval soupeřova trenéra Aloise Škeříka, který se po Vondráčkovi ohnal, a emoce byly na světě. „Chtěl jsem Petra knokautovat, ale nevěděl jsem, jestli leží. Byl sehnutej dolu a já jsem dal koleno. Podle mě to ale bylo ve chvíli, kdy ještě nezazněl gong. Pak od jeho trenéra přilétly jeden nebo dva údery, což mě naštvalo a šel jsem mu to hned vrátit," vysvětlil pětačtyřicetiletý Vondráček, jenž s rivalem Karešem zakopal válečnou sekeru. Po zápase se objali a podali ruce.
A jak to vypadá s koncem kariéry, o kterém vítěz mluvil a zmínil ho i bezprostředně po duelu v ringu? „Ještě nevím, spíš se jedná o to, jaké budou nabídky. Já ale mladým klukům opravdu nestíhám, jsem hodně bitej. Už tam není taková ta rychlost a bojovnost jako dřív. Budu furt trénovat, a když přijde nějaká dlouhá nabídka, tak uvidím," uzavřel.