Hlavní obsah

Unikátní a odvážná cesta. Češka bojuje o svůj sen až na druhém konci světa

Phnom Penh/Praha

Pro někoho bláznivý nápad, ale Kamila Šimková si plní své sny. Češka opustila práci a vydala se trénovat do Kambodži. Slyšíte dobře. Po třech měsících si vyznavačka bojových umění dala zápas v tradičním asijském umění Kun Khmer, které je podobné thajskému boxu. Vyprodaná hala, stovky tisíc lidí u televize a na konci fightu rozhodčí zvedla bojovnici z Evropy ruku na znamení vítězství. „Euforie, která se nedá popsat,“ přiznala šťastná Šimková v rozhovoru pro Sport.cz.

Kamila Šimková a její vítězství v Kambodži.

Článek

Z televizních záběrů bylo vidět, že šlo událost, která zajímala hodně lidí. Kolikátý zápas to byl pro vás v životě?

Nevím, kolik lidí duel sledovalo, ale hala byla plná. Pro mě to byl úplně první zápas a byl vypsán na pět kol po třech minutách.

Byla jste nervózní?

Vůbec, až mě to samotnou překvapilo (smích). Prostě jsem se soustředila jenom na zápas a nevnímala lidi v hale, ani kamery.

Když vám rozhodčí zvedla ruku, co první vás napadlo?

Ten pocit po zápase se nedá moc popsat. Převládala obrovská radost a úleva nad tím, že to dobře dopadlo a obešlo se vše bez zranění.

Kun Khmer, tradiční asijské bojové umění velmi podobné stylem i pravidly thajskému boxu (Muay Thai), tzn. jsou povoleny kopy a údery pěstmi, lokty a koleny.

Duely vysílala také televize, kolik lidí se dívalo, tušíte?

Kun Khmer je kambodžský národní sport, zájem a sledovanost bych přirovnala k fotbalu v Česku. Takže předpokládám, že se dívaly statisíce kambodžských chlapíků sedících u televize s otevřenou plechovkou piva.

Proč zrovna tréninky a první bitva mezi provazy v Kambodži?

V Kambodži jsem vůbec poprvé zkusila nějaké bojové umění. Trénink mě úplně uchvátil a zažít aspoň jeden zápas v Kun Khmer byl můj takový malý sen.

Foto: archiv K. Šimkové

Poslední rady před zápasem a jde se na věc.

Trénujete, plníte si sen, co jinak děláte na druhém konci světa?

Do Kambodži jsem se původně dostala kvůli svému zaměstnání před dvěma lety. Žila jsem a pracovala v hlavním městě Phnom Penhu rok a půl, potom jsem se vrátila zpátky do Česka. Před návratem domů jsem dostala nabídku od svého nynějšího trenéra, Chana Rothany, že mě bude trénovat a zařídí zápas, pokud se do Kambodži vrátím. On je jeden z nejlepších kambodžských zápasníků a trenérů, taková nabídka se neodmítá. Takže jsem našetřila peníze, skončila na konci roku 2018 v zaměstnání a odletěla zpátky do Kambodži. V tuto chvíli hlavně trénuju, žiju z úspor a zkouším si něco přivydělat.

Jak často trénujete?

Většinou zvládám dva až tři tréninky denně. Skoro každý den dělám Kun Khmer, makám na fyzičce v posilovně, chodím na MMA a BJJ tréninky. Někdy si ráno přivstanu a jdu běhat, dokud není moc horko.

Trénovala jste i v Česku?

Odhadem půl roku jsem chodila na tréninky MMA a thai boxu do Penta gymu v Praze.

Kde vlastně trénujete, bydlíte?

Bydlím v hlavním městě v Phnom Penhu. Trénuju na různých místech, nejčastěji v klubu, který se jmenuje Selapak. A pak různě pendluju mezi dalšími místy na motorce. Zatím žiju převážně z vlastních úspor a občas si něco přivydělávám online.

Jaký je rozdíl mezi tréninky v Česku a v Kambodži?

Obrovský, hlavně co se týče thaiboxu. V Kambodži se mnohem víc skáče přes švihadlo, poskakuje po pneumatikách a kope do pytlů.

Co plánujete dál se sportovní kariérou?

Chtěla bych mít pár dalších zápasů v Kun Khmer a pak zkusit MMA. V Asii je velmi populární organizace ONE Championship, kam bych se chtěla dostat. Rozhodně platí, že počítáme s posunem do MMA. Dostat se do zápasů MMA ve One Championship je můj sen.

Foto: archiv K. Šimkové

Čas tréninků a sparingů. Nejsou holky, takže se maká s kluky.

Jak dlouho chcete v Kambodži zůstat?

To vůbec nevím, bude hodně záležet na okolnostech a jak se mi bude dařit.

Jste na druhém konci světa, jak se vám žije v Kambodži?

Život v Kambodži může být hodně snadný a docela levný, záleží, jak člověk žije. Dá se sehnat levné bydlení i jídlo, což mi usnadňuje situaci. Situace chudých Kambodžanů je ale většinou dost hrozná, neexistuje spolehlivá sociální ochrana, pravidla se jednoduše ohýbají ve prospěch těch bohatých. To mi na Kambodži hodně vadí.

Holka z Evropy, jak na vás místní koukají?

V hlavním městě je cizinců spousty, takže v Phnom Penhu je to v pohodě. Změna nastane, když začnu mluvit khmersky, tedy místním jazykem, protože to většina cizinců neumí.

Bylo pro vás obtížné se naučit místní jazyk?

Není moc složitý, ale je mu dost špatně rozumět. Výslovnost je úplně odlišná, a větná skladba taky. Teď jsem na úrovni každodenní domluvy, dost věcem ještě nerozumím. Tohle mi trvalo asi rok. Hlavně je problém s přepisem do latinky kvůli výslovnosti, neumím číst a psát. To je hrozně složitý, tak se to ani nepokousim naučit (smích).

Znají lidé kolem vás Česko?

Česko většina lidí nezná, považují mě často třeba za Francouzku. Naštěstí se trochu chytají u Československa, tak dělám osvětu o tom, že Československo už pár let neexistuje. Dokonce i v záznamu ze zápasu několikrát zaznělo, že pocházím z Československa. Není divu, o žádné jiné Češce tu nevím.

Jaké byly vlastně ohlasy na váš zápas?

Zatím dost pozitivní. Mám pocit, že hodně lidí očekávalo moji totální neschopnost a prohru. Občas totiž přemluví nějakou cizinku k zápasu, ale berou je pouze pro pobavení publika a takový vtip. Předpokládám, že i moje soupeřka očekávala jednoduchý zápas a pak vypadala hrozně překvapeně a zklamaně.

V Česku je hodně populární MMA, jak si vede v Kambodži?

Zatím nemá takovou popularitu jako tradiční Kun Khmer, ale postupně získává na oblibě. Velkým tahákem je hlavně ONE Championship, kde se kambodžští zápasníci objevují docela často. Jedním z nejoblíbenějších zápasníků MMA v Kambodži je právě i můj trenér Chan Rothana.