Článek
Jak své starty nyní rozdělujete mezi obě kategorie?
Mám za sebou přípravu v Tokiu a čeká mě Grand Slam v Abú Zabí 24. října, pak až v Tokiu v prosinci. Abú Zabí bych absolvoval v těžké kategorii a kdybych tam uspěl a měl splněnou olympijskou kvalifikaci, další turnaje bych už šel v nižší váze. Mistrovství Evropy v listopadu zřejmě vynecháme.
Proč?
Není za něj tolik bodů, takže se to bodově nevyplatí a jsou pro mě důležitější Grand Slamy, za které je dvojnásobek bodů. Musíme uvažovat nad každým turnajem. Nad 100 kilogramů bych mohl mít splněno, v nižší mi chybí ještě bodů hodně. Splnit za rok dvouletou kvalifikaci je těžké, je třeba odjíždět skoro z každého turnaje s medailí. Bude to náročné, ale motivuje mě to, abych v tréninku i na závodech nechal všechno.
| Pokřtil kalendář |
|---|
| Lukáš Krpálek se ve své judistické akademii stal kmotrem kalendáře paralympijského vítěze z Rio de Janeira Arnošta Petráčka s názvem Arnyho rok, jehož výtěžek půjde na podporu jeho přípravy na paralympiádu v Tokiu. „Po zlatech v Riu jsme spolu zažili spoustu akcí, teď už nejsme takoví mlaďoši, ale doufám, že nám to vyjde i v Paříži,“ věří Krpálek. |
Když si start vybojujete v obou kategoriích, je reálné, že byste v obou startoval?
Já si dal motivaci zkusit splnit nominaci v obou kategoriích. Kdyby se to povedlo, zkusili bychom zažádat o výjimku. Ale nechci předbíhat. Bylo by to možná až za hranou náročnosti startovat v obou, z nějakého důvodu to nejde. Ale když si vezmete třeba atlety nebo plavce, kteří mohou startovat ve víc disciplínách, proč by to nemohlo jít u juda? Pro mě to byla jedna z posledních motivací, které bych chtěl dosáhnout.
Umíte si představit shazovat, celý den se prát a druhý den jít znovu na tatami?
Věřím, že by mě to vyhecovalo a dokázal bych tam nechat všechno. I tím, že by to mohl být jeden z posledních turnajů, minimálně olympiáda. Ale teď to možné není.
Sondoval jste už, jestli by vám mohl být start umožněn?
Z Evropské unie juda mi na sezení říkali, ať pak zkusím zažádat před olympiádou, ať mi to umožní. I když by to zase třeba byla nespravedlivé pro ostatní, že bych zabral místo…
Proč jste se vůbec rozhodl obě kategorie střídat?
Vždy musíte dát před sebou cíle. Když jsem vyhrál v Riu ve stovce, dal jsem si motivaci zkusit uspět v těžší kategorii. Když se povedlo i to, hledáte, co můžete dosáhnout dál. Tak jsem přišel s tím, že budu startovat v obou kategoriích. Ze začátku si trenér myslel, že si dělám srandu, ale pak se mu to zalíbilo. Ví, že mám rád výzvy, tak jsme do toho šli.
Kdybyste si musel jednu kategorii pro olympiádu vybrat, která by to byla?
Pořád jsem na hraně a kdybych si musel vybrat, popravdě nevím, kterou zvolit. Těžší pro mě bude stovka, kdybych musel hubnout, to stojí spoustu sil, ale zase je zábavnější.
Judista Lukáš Krpálek a paralympijský plavec Arnošt Petráček křtí kalendář Arnyho rok.
Jak vaše přeskakování mezi kategoriemi vnímají soupeři?
Je pravda, že když startuju v těžší, chodí za mnou ze stovky, ať tam zůstanu. A naopak. Když jsem přijel do Paříže na jeden z prvních turnajů do stovky, potkal jsem Gurama Tušišviliho, s nímž jsem se pral v těžké ve finále v Tokiu. Když mě viděl, jak jsem vychrtlý, padal na kolena a smál se.
Asi nejen jeho udivujete…
Je pravda, že lidi za mnou chodí a ptají se: „Co to vymýšlíš?“ S údivem mě plácají po zádech. Všichni jsou vytlemení, když na jeden turnaj přijedu ve stovce, na další v těžké. Nejvíc rozhodčí u váhy, když mě vidí jednou vychrtlého, pak mezi nejtěžšími. Když jsem vybojoval medaili ve stovce a pak za týden vyhrál v těžké, to dostalo do kolen úplně všechny i z mezinárodní federace a říkali mi, že jsem blázen a že to snad není možný. Když se povedlo tolik velkých věcí, je třeba se tím i bavit. I proto rád jezdím do Japonska. Necháme na žíněnce všechno, ale když mě hodí, mají radost a smějou se mi. Pak je já honím po žíněnce, hodím je a směju se zase já jim. Srandičky jsou třeba, když máte na tréninku nechat všechno.
