Článek
Štolbová loni získala stříbro na Evropských hrách v kategorii do 62 kilogramů. Ta není olympijská. V olympijských vahách se Štolbová prala v sedmašedesátce a byla například druhá na loňském ME. O dvě příčky jí unikl postup do Paříže ze světového žebříčku, z něhož se kvalifikovalo pět nejlepších. Pro evropský kvalifikační turnaj o dvě místa na OH by byla v kategorii do 67 kg nasazenou dvojkou, ale všechno nakonec bylo jinak.
S trenérem Viktorem Jankovským se pro změnu rozhodli, když propočetli pravděpodobnou cestu pavoukem v sedmašedesátce. „Do těch dvou zápasů by mi vyšly holčiny, se kterými už jsem párkrát šla a ani jednu jsem je neporazila. V pluskové kategorii (nad 67 kg) bylo míň lidí,“ řekla Štolbová.
Trenér s nápadem na přechod do nejvyšší kategorie přišel v letadle cestou na soustředění na Mallorce. Pak to týden probírali ze všech stran. Nakonec rozhodlo, že v nové kategorii Štolbovou soupeřky tolik neznaly. Svým rozhodnutím v Sofii všechny zaskočila. „Když jsme tam přijeli, nikdo to nečekal. Spousta lidí, i trenéři, si dělalo srandu, že jsem crazy a co dělám v plusku, když bych tamhle byla nasazená dvojka,“ vyprávěla Štolbová.
I její trenér byl nakonec z volby nervózní, ale Štolbová byla v klidu. Musela ale na poslední chvíli přibírat, aby ji do nové kategorie pustili. „Měla jsem 65 kilo. Při vážení jsem musela mít víc než 67,1, aby mě vůbec vzali do té pluskové kategorie. Takže jsem dopíjela vodu. Měla jsme na váze 68 kilo, takže jsem vypila dva a půl, tři litry vody těsně před vážením,“ popsala.
Soupeřky byly výrazně těžší. Například Polka Aleksandra Kowalczuková, s níž se Štolbová prala v prvním kole, měla zhruba o patnáct kilogramů víc. Česká reprezentantka to doháněla pohyblivostí a fyzickou kondicí. „Ony nejsou zvyklé tolik kopat,“ doplnila.
V taekwondu se bodují údery a kopy do vesty na hrudníku a kopy do hlavy chráněné helmou. Nejvíce bodované jsou kopy s otočkou, každý z nich je za čtyři body do těla a za pět bodů do hlavy. Kopy do vesty musejí mít určitou minimální sílu předepsanou pro danou hmotnostní kategorii. Měří to senzory na speciálních ponožkách. Se silou kopů Štolbová problémy neměla, i když měla hranici výše než obvykle. „To, co trénujeme, mi stačilo úplně bohatě,“ poznamenala.
Výhry nad Kowalczukovou a Izraelkou Danou Azranovou Štolbové zajistily letenku do Paříže. Postarala se o historický úspěch českého taekwonda. Tuzemské barvy budou pod pěti kruhy zastoupeny poprvé od premiéry tohoto sportu na OH 1988 v Soulu.
Štolbová by ráda zpopularizovala tento bojový sport, k němuž se dostala jako malá. „Odmalička jsem nikdy nebyla na takové ty holčičí sporty. Měla jsem blízko k bojovým sportům. Milovala jsem Rockyho Balbou, na toho jsem koukala nonstop. Taťka mi vyrobil na chatě i boxovací pytel, tak jsme si zkoušeli kopy a údery. Prosila jsem rodiče, ať mě dají na nějaký bojový sport. Taekwondo bylo blízko mého bydliště, tak jsem skončila u taekwonda,“ líčila.
A sport pocházející z Koreje si zamilovala. „Hlavně mě baví pozorovat, co moje tělo zvládne. Kam se zvládne posunout jak po psychické, tak po fyzické stránce. A koho by nebavilo si dvakrát denně do někoho zakopat. To je asi moje nátura,“ pousmála se Štolbová.
Samotná kvalifikace na OH není její konečnou metou. „Když už jsem se tam dostala, tak já se nechci jenom zúčastnit, jdu po medaili,“ prohlásila odhodlaně. A čeká ji nabírání kilogramů, které je pro ni náročné. „Určitě se budu snažit přibrat na svalové hmotě. Budu asi víc papat, abych pak nemusela pít tolik litrů vody, protože to nebylo nic příjemného,“ dodala Štolbová.