Článek
Váhal jste, jestli zlato Národnímu muzeu poskytnout?
Rozhodně ne, chtěl jsem tuhle možnost využít. Po dobu výstavy budu na dovolené, a kde by mohla být medaile ve větším bezpečí než zrovna tady v Národním muzeu. Takže tohle se mi také hodilo… (úsměv)
Dokdy ji na výstavě necháte?
Budu pryč do 10. října, tak ji tu klidně nechám do té doby.
Dvojnásobný olympijský vítěz v judu Lukáš Krpálek spolu se svou dcerou Mariankou zapůjčil medaili z Tokia Národnímu muzeu.
Stihl jste medaili doma vůbec uložit nebo ji pořád ukazujete známým a na různých akcích?
Teď jsme byli na dovolené na lodi, tak jsem ji schoval doma v trezoru, ale jinak cestuje se mnou. Když objíždím různé akce, vždycky ji beru, takže spolu strávíme docela dost času.
První olympijské zlato v Riu vám výrazně změnilo život, jak to bylo teď po druhém triumfu v Tokiu?
Samozřejmě největší skok pro mě přišel už po Riu, kdy nastalo něco, na co jsem nebyl zvyklý. Teď po Tokiu se to obnovilo. Kamkoliv jdu, lidé se chtějí fotit, podepsat, což je milé a příjemné. Ale není to už takový skok jako před pěti lety.
Teď si tedy dopřáváte zasloužené dovolené?
Byli jsme dva týdny v Chorvatsku, týden s dětmi, týden bez nich. Teď jsem na týden doma v Čechách, pak zase letíme na čtrnáct dnů pryč. Teď je pro mě důležité si maximálně odpočinout a dát tělo do kupy, protože v květnu začíná další olympijská kvalifikace a prostor na dovolenou už nebude. Proto chci tohle období využít k času strávenému s rodinou, objedeme nějaké dovolené a pak se vrátím do tréninku.
Zobrazit příspěvek na Instagramu
Po hrách v Riu už jste se nemohl dočkat návratu do tréninku a do přípravy jste naskočil dřív, než jste se plánoval. Letos jste to měl podobné?
Když jste zvyklý dvakrát denně trénovat, objíždět různé kempy, pořád se na něco chystat a pak si dáte chvilku pauzu, začne vám to rychle chybět. Já už se chtěl čtrnáct dnů po olympiádě vrátit do kimona, ale říkal jsem si: „Ne, vydrž, ještě si pořádně odpočiň. Až zase začne příprava, budeš toho mít dost.“ Tak jsem se držel, abych nešel do kimona, ale po měsíci jsem v něm byl zase. Je fajn, když tam chuť zase je.
Kolikrát už jste na sobě kimono měl?
Od olympiády jsem v něm byl dvakrát, teď se chystám znova, abych se mohl poprat, potahat. Silovou přípravu jsem začal hned týden po olympiádě, kdy jsem se vrátil do posilovny a začal cvičit. Ani na dovolené nevydržím dlouho nic nedělat, takže i tam budu chodit posilovat a cvičit, abych se udržoval. Někdy v půlce října bych tomu chtěl dát pravidelnost a už se pomalu připravovat směrem k příštímu roku.
Zobrazit příspěvek na Instagramu
Už se vám rýsuje závodní kalendář?
Začátkem příštího roku bych chtěl na nějaký větší turnaj, ale ještě letos mě čekají zahraniční ligy, finále rakouské a možná i německé. Takže nějaké starty budu mít i letos, ale nebude to pro mě úplně důležitý závod, ostrá příprava začne někdy v půlce října, abych už na prvních turnajích byl maximálně připravený a mohl bojovat o nejcennější medaile.
Už víte, jestli opět v nejtěžší kategorii, nebo se vrátíte o váhu níž?
Je pravda, že se mě na to pořád někdo ptá. V tuhle chvíli ještě nevím. Po olympiádě jsem říkal, že o přestupu do nižší kategorie uvažuju, teď o tom tolik nepřemýšlím, uvidíme, jak se to vyvine, co udělá příprava, až se do toho zase vrhnu. Do května máme čas se rozhodnout, budeme to probírat s trenéry a hledat nejlepší cestu pro mě, i co se týče shazování váhy. Řekneme si pro a proti a pak se rozhodneme.
