Rytmus měl předčasně prohrát, zuří fanoušci. Rozhodčí nechyboval: Pravidla jsou jasná

Ring je všude stejný, tyhle velké haly jsou specifické jen tím, že je tam větší šrumec. Tomu musíte přizpůsobit pokyny, kdy musíte k boxerům blíže a hlasové pokyny doplňujete fyzickým kontaktem s boxery. Ono je pak už jedno, jestli je v hale tisíc nebo sedmnáct tisíc lidí. Rozhodoval jsem olympijské vítěze, mladé kluky bez zkušeností a teď i Marpa s Rytmusem. Pro mě v tom není rozdíl. Já si v amatérském ringu osvojil jednoduché pravidlo. Rozhoduj každé utkání tak, jako by to bylo finále olympiády. Nikdy nevíš, co to utkání znamená pro jednoho z boxerů.

Na tlak si zvyknete. Ale ono je jedno, koho rozhodujete. V ringu máte dva boxery – jednoho v modrém rohu a druhého v červeném. Základ je oprostit se od toho, z jaké země boxer pochází, jaké má předchozí úspěchy nebo jak moc je mediálně slavný. V ringu máte dva sportovce a vaším úkolem je ochránit jejich zdraví a principy fair play.

Box a obecně bojové sporty mají spoustu asociací a ty mají různá pravidla. Spousta fanoušků si to pletla s olympijským boxem nebo například K1, kde skutečně limit 3 počítání v kole existuje. Ale Marpo s Rytmusem boxovali podle pravidel České Unie Boxerů Profesionálů, která je členem EBU (European Boxing Union) a tato pravidla jasně hovoří o tom, že neexistuje limit počítání v kole. Stejně tak nelze boxera počítat vestoje. Takto byli instruování oba dva rohy před zápasem a pravidla rozhodně porušena nebyla.

Vít Šimánek

Ano. Rozhodnutí o ukončení zápasu je vždy to nesložitější. Na vašem rozhodnutí totiž závisí zdraví boxera. Pokud utkání pustíte dál, necháte šanci boxerům, aby oni rozhodli utkání, což je ta ideální varianta. Na druhou stranu, pokud umožníte pokračovat boxerovi, který je zraněný nebo výrazně zaostává za kvalitami soupeře, berete na sebe zodpovědnost za jeho zdraví. Na to neexistuje žádné pravidlo, to je o citu rozhodčího. A v podobných chvílích dáváte hlavu na špalek. Představte si, že by došlo v následujícím kole k vážnému zranění Rytmuse? Musel bych se zodpovídat před komisí, proč jsem utkání neukončil dříve. Ukončit to utkání je jednoduché, ale vycítit, že má smysl dát šanci boxerům, aby pokračovali a ukázali, co v nich opravdu je, chce určitou míru odvahy vzít na sebe tu zodpovědnost.

Pro mě zápas skončil a věřím, že se budu s oběma potkávat, že zůstanou boxu věrni. Boxerská komunita je relativně malá, vídáme se i mimo boxerský ring a to je na tom to hezké. Takže rozhodně nemám problém se s nimi vidět a doufám, že oni to mají stejně. Ale raději je uvidím na boxu než na koncertě. Třeba hned 2. února v hotelu Hilton na galavečeru boxu Evropa vs. Asie.

Z něj jsem nikdy neodešel, to je moje srdcová záležitost. Díky novým pravidlům a sjednocování profi a olympijského boxu mohu rozhodovat jak profi, tak i soutěže pod AIBA, respektive Českou boxerskou asociací. Olympijský box je místo, kde se rodí šampioni. Tomu se chci věnovat, protože bez kvalitní členské základny a práce s mládeží nebude kvalitní ani profesionální box. Já beru box jako jeden sport a doufám, že i podobné akce pomohou přilákat k tomuto klasickému sportu nové mladé talenty.