Článek
Proč právě Afrika a proč Rachot v džungli, jak byla akce nazvána?
Důvodem byly peníze. Organizátor akce, promotér Don King, totiž neměl původně dost prostředků na to, aby utkání amerických hvězd mohl zaplatit ze svého. Sponzorem se nakonec stal konžský diktátor Mobutu Sese Seko.
Vyplatil pět milionů dolarů. Sám se ale zápas rozhodl sledovat v televizi, protože se na veřejnosti bál útoku.
I když se na tribuně neobjevil, špalíry fanoušků byly pod neustálým dohledem vojáků ozbrojených samopaly.
To vše v horku, neskutečném vlhku, okolní džungle čekala na začátek období dešťů.
Boxeři nastupovali mezi provazy ve čtyři hodiny ráno místního času, aby diváci v USA mohli sledovat satelitní vysílání v pro ně nejvhodnější dobu. Na stadionu se sešlo 60 000 diváků.
„Někteří se před zápasem modlili, aby Ali nezemřel. Málokdo mu věřil,“ vzpomínal Bill Caplan, který byl tehdy mluvčím neporaženého pětadvacetiletého Foremana.
O sedm let starší Ali, který před tím čelil suspendaci za to, že odmítl jít bojovat do Vietnamu v řadách americké armády, zaútočil na svého soupeře hned od prvních sekund.
Brzy se však iniciativy vzdal, opřel se o provazy a dovolil rivalovi řádit. Geniální plán na vyčerpání Foremanových sil, o kterém neměl tušení snad ani Aliho trenér Angelo Dundee, tak začínal spět k naplnění. Publikum na straně vyzyvatele ale zprvu nechápalo, co se děje.
Celé druhé kolo se Ali „lepil“ na provazy. Sbíral Foremanovy rány do ramen nebo do rukavic. Ve třetím kole, navzdory nabádání trenéra Dundeeho, aby v ringu více „tancoval“, pokračoval ve své taktice.
Foreman „bil“ Aliho, ten soupeře hecoval. „To je všechno, co dokážeš, Georgi? Zklamal jsi mě. Moje babička umí víc než ty…“
Jak kola pokračovala, Aliho strategie se vyjasnila. Foreman byl čím dál tím unavenější a Aliho povzbuzování, ať udeří víc, vystřídala jiná slova: „Jsem na řadě, Georgi.“
Když Foreman šel do dalšího kola, vypadal sklíčeně. Už to bylo dávno, co musel naposledy bojovat déle než šest minut. Ali byl zjevně lépe připraven na dlouhý a vyčerpávající boj.
Foremanovy údery přicházely stále, ale začínaly být stále slabší. A v osmém kole Ali využil příznivého okamžiku, kdy se protivník neopatrně chystal k útoku. Pozdější vítěz vytušil příležitost odrazil se od provazů a zasadil dvě bleskurychlé rány. Foreman padl, rozhodčí začal počítat. Na „desítku“ se mistr pokusil vstát… Ale byl konec.
„Myslím, že to byla jedna z 10 největších senzací v historii boxu,“ řekl Ed Schuyler Jr., dlouholetý novinář agentury Associated Press, který byl v Kinshase coby zpravodaj.
Ali po letech znovu získal v těžké váze titul, který mu byl odebrán za „Vietnam“.
Zůstal mu až do poloviny února 1978, kdy ho z boxerského trůnu sesadil další Američan, Leon Spinks. Ale v Kinshase mohl jásat. A mohlo mu být jedno, že hodinu po skončení souboje se „nebesa otevřela“ a stadion zaplavily přívaly vody.
