Pozor, tady můžete narazit! Když se ženy vydají proti proudu a zamilují si boj

Předsudky ve spojení žena a bojové umění jsou, stigma, které tu je odnepaměti a patrně ne zcela kdy vymizí. „Obecně lidi mají předsudky vůči skoro všemu. Lidi mají předsudky vůči bojovým sportům, lidi mají předsudky vůči ženám a samozřejmě lidi mají předsudky i vůči ženám v bojových sportech. Hodně se týkají vzhledu, například je vžitá představa, že žena, která dělá bojový sport, vypadá vlastně jako takové svalnaté monstrum," říká Magdaléna Šormová, zápasnice MMA, která několik let dělala také capoeiru.

Kdo se pohybuje v bublině bojových sportů, najde pochopení, zde se procento kroutících a nechápavých hlav snižuje, mají představu, srovnání. Většina, která je mimo tento svět, má většinou přísný pohled. „Vytváření předsudků je jednou ze silných lidských vlastností všeobecně. Ohledně bojových sportů a žen mají lidi předsudky. Spíš se ale osobně setkávám s určitou formou atraktivity. Lidem se to prostě líbí a být zápasníkem, začíná být dost in," pohlíží na ženy v bojových sportech Sandra Mašková, která vyhrála v roce 2017 Světový hry v kickboxu.

„Nevnímám to tak, že by předsudky byly zaměřeny výhradně na ženy, ale na bojové sporty obecně. Nelíbí se mi, jak jsou v Česku bojové sporty reprezentovány. Nepamatuji si, že by mi někdo řekl, že bych měla dělat jiný sport. Je pravda, že o předsudcích slyším z každé strany, ale má zkušenost je jiná. Naopak mi fandí. Možná je to i tím, že nevypadám jako rváč. Každý může být tím, kým chce. Kluk může být také skvělým tanečníkem, může umět malovat," přidává svůj pohled Martina Ptáčková, která je několikanásobnou mistryní světa v kickboxu, nyní se věnuje hlavně disciplíně hand to hand combat.

Rekreační sport pro radost a proti tomu dril, režim, ze kterého nemůžete vyskočit, pokud chcete uspět. Jestliže se ženy rozhodnou pro bojové sporty, je jejich součástí také zranění, modřiny, monokly, a tento bonus, který je realitou, někdy přináší přísné soudy. Není se čemu divit. Lidé z okolí nevidí za oponu, soudí a uvažují podle prvního vjemu, a tím je pohled, když vás potkají. Co si myslíte vy, když potkáte holku s monoklem?

„Mimo přípravu na zápas trénuji pocitově, jak se mi chce. Když přijde krize, tak třeba dvakrát, třikrát týdně. Častěji se ale stává, že jakmile mě nikdo nenutí k přípravě na zápas, mám naopak větší chuť do tréninků a trávím tam veškerý volný čas. V přípravě je to specifické, vše se mění s ubíhajícím časem před zápasem. Vzhledem k mému věku, práci na plný úvazek a pár let v tomhle sportu už vím, že víc než 10 tréninků týdně nezvládnu zregenerovat," poodhaluje svůj dril Barbora Poláková, která bude mít v neděli MMA duel na galavečeru GCF v Nymburku.

Přes den inženýrka architektka, mezitím sportovkyně. Ráno před prací trénink, večer po práci trénink. Životní styl, který ji baví, ale také dokáže vystřelit do stavu, který zažívají především ženy. Jejich emoční naladění je faktorem, který dokáže způsobit na tréninku klidně revoluci. I to je jeden z důvodů, proč je v poměru s chlapy v bojových sportech méně něžného pohlaví.

„Podstatou ženskosti boj prostě není. Je to chlapská záležitost. Za tu dobu, co se tomu věnuji, sleduju dívky, které se v bojovým prostředí pohybují, a k tomu studuju lidskou psychiku, jsem se dopracovala k názoru, že aby žena dělala bojový sport na závodní či profesionální úrovni, musí mít v sobě určitou dysbalanci. Tou mám na mysli mužsko - ženskou polarizaci. Uvnitř ty holky jsou prostě tvrdý, chlapský," všímá si Mašková, která týdně zvládá okolo osmi tréninkových jednotek.

„Tatínkové nechtějí ze synů baleťáky a maminky hrdě neukazují, že má dcera monokl z boxu. Kluci se přece rádi rvou a holčičky by měly být hodné. Takže částečně to asi ovlivňují představy většinové společnosti o konkrétních sportech, ale i představy o genderových rolí," připomíná reálný stav Šormová.

Vše má svůj vývoj, jedni se nikdy nepostaví na stranu žen v bojových sportech, prostě mají v sobě tento pohled zakódovaný, čímž nelze ale říct, že je špatný. „V dnešní době mi nikdo nepředhazuje, že dělám vrcholově klučičí sport a s předsudky se nepotýkám. Je pravda, že když jsem začínala, rodiče mi říkali, že pak už není hezké, když se holka pere v kleci, v ringu. No, a o pár let později se to nějak zvrtlo," usmívá se Ptáčková.

Bojové sporty učí disciplíně, pokoře, mnohdy mohou změnit i pohled na svět, otočit životní styl, nad kterým byste ještě před pár lety mávli rukou. Ne nadarmo se říká, že sport je droga.

„Myslím, že Bára před MMA nemá s Bárou bojovnicí nic společného po fyzické ani po psychické stránce. Je to taková škola života, tělocvična je druhým domovem a lidi na trénincích druhá rodina. Tohle vás prostě musí zformovat," přiznává životní změnu Poláková.

Pokud uděláte nábor pro začátečníky, v drtivě většině vám přijdou kluci, holek je jako šafránu. Není se čemu divit, předsudky jsou silnou zbraní, ty ovlivňují životy, v tomto případě především pohled rodičů, kteří mají výrazný vliv, na který sport své dítko vyšlou.

„Mám radost, holky se už začínají pomaloučku zajímat. MMA je mladý sport, má své plusy, mínusy i rizika a profi není pro každého. Je nás zatím málo. Většinou mají prvotní strach z neznámého, nechtějí dřít, bojí se fyzického kontaktu," ví ze zkušeností Rodová, která má v průměru jedenáct tréninků týdně.

Změní se ti postava, povaha, budeš vypadat jako chlap. Tuhle větu slyšela většina žen od bojových sportů. Ano, někdy tomu tak je, ale taky ne každý chlap - sportovec vypadá podle zajetých standardních škatulek. Bojové sporty vychovávají hlavně psychicky.

„Bojové sporty učí respektu, člověk je odolný vůči stresu. Nebojím se, víc si věřím. V případě konfliktu se umím bránit a prát. Za mě jsou prostě super," je ve stadiu pohody Ptáčková. „Po fyzické stránce jsem nabrala více svalové hmoty a po psychické jsem se více zklidnila. Mám lepší sebeovládání a nemám v sobě tolik vzteku," poznává na sobě změnu Šormová. „Vzhledem k tomu, že se bojovým sportům věnuju asi dvanáct let, můžu říct - tenhle sport mě vychoval. Díky němu jsem získala odolnost, tvrdost a disciplínu. Udělal ze mě člověka, jakým jsem," dodává Mašková.

Když už se ženy rozhodnou, stát zápasnicemi, bojovnicemi, přichází další otázka - dá se na to koukat? Divili byste se. Ženské pohlaví má v sobě určitou agresivitu matky lvice, která dokáže vyprodukovat kolotoč, o kterém si někdy mohou nechat pánové zdát. Ženy dokážou být v kleci i ringu více impulzivnější. Když na to přijde, rozhoduje srdce, rvavost a taktika jde do pozadí a zařadí se z dvojky na pětku a začne show, kde nemůžete odhadnout výsledek.

Příkladem výživného duelu může být zápas Rodové na galavečeru organizace Oktagon MMA, kde v roce 2018 přestřílela Claru Ricignuolovou. Tento fight vidělo na youtube přes dva a půl milionu lidí. Tohle byla adrenalinová jízda. „Byla jsem dobře připravená, užila jsem si to, ale v každé minutě jsem našla chyby."

V tréninku mají kluci někdy problém spárovat, měřit se, udeřit holku. Pokud se ale dostanou pod tlak a schytávají nakládačku, ostych mizí, samozřejmě s mírou intenzity a použití síly. Své o tom ví Magdaléna Šormová, která nekouká, kdo před ní stojí, bere sparingy, jak pánové přicházejí.

„Často je slyšet, že holky bývají agresivnější, že zápasy mají hezčí. Mně to přijde tak nějak kus od kusu, stejně jako u chlapů," říká Poláková. „Záleží spíše na kvalitách jednotlivých zápasníků a zápasnic," přidává se Šormová.

„Asi bych řekla, že atraktivní zápasy dělají zápasníci, kteří do toho dokážou dát energii. Pak už je celkem jedno, jestli je to žena, nebo muž. Ženy zápasení můžou podpořit emocemi, které jim jsou vlastní. Tím ženský zápasy získávají na atraktivitě. Lidi všeobecně přitahují emoce a svoji pozornost budou vždycky focusovat tam, kde ty emoce budou cítit," dodává Mašková.

A o emoce, zážitek a adrenalin jde ve sportu především a na pohlaví nezáleží, nebo by nemělo...