Článek
„Snažím se být nejlepší a udělám pro to všechno," tak zní její motto. Běžný den? Ráno vstane, jde si zaběhat. Pak dvě hodiny učení, protože má domácí výuku. Poté tzv. malý trénink, například v boxu, následuje zase učení, oběd a druhý malý trénink, třeba thajský box. Po odpočinku pak večer hokejová příprava, které říká velký trénink.
Volno ani moc nechce. Do nicnedělání musí doma Viktorii nutit! „Snažíme se, odpočinek je důležitý. Chceme, aby měla alespoň volnou neděli, ale ona si jde kopat s balonem nožičky. To je její klid. Neumí si třeba čtyři hodiny číst knížku, s tím má problém," vysvětluje tatínek Lukáš Jílek.
Viktorie Jílková se zlatou medailí z MS v thajském boxu
Na jaký sport sáhne, ten jí jde. Snad kromě gymnastiky, jak přiznává. To, že dělá víc sportů najednou jí nebrzdí. „Pomáhá mi, když toho dělám víc. Pro box se hodí fyzička z hokeje a z boxu pro hokej naopak třeba koordinace. Kdybych si měla vybrat jen jeden sport, tak nevím," říká patnáctiletá sportovkyně.
„Necháváme to otevřené, jednou asi skončí jen u jednoho sportu, ale zatím to tak funguje. Doplňuje se to a ten náskok a výhry máme díky tomu, že děláme všechny sporty okolo," dodává její otec a zároveň trenér.
Viktorie Jílková sbírá úspěchy i v ledním hokeji
Společně míří za splněním velkého snu. Viktorie by ráda startovala na letních i zimních olympijských hrách a z obou si přivezla medaile. „Mým cílem je být na olympiádě a vyhrát. V hokeji i boxu. A kdyby se zařadil do programu také thajský box, tak klidně i v něm. Když mi bylo asi pět let, řekla jsem si, že chci být nejlepší a dělám pro to všechno," netají se talentovaná Češka.
„I kdybych ji na olympiádě vypustil v běhu, tak ona by, podle mě, vyhrála i v tom běhu. Díky svému bojovému srdíčku," doplňuje s úsměvem Lukáš Jílek.
První olympijský start by byl reálný v roce 2028. Záleží ale, jaké sporty budou na programu her.
