Nemusím být šampion UFC. Chci, aby si mě lidé pamatovali, říká brněnský samopal

Bylo opravdu dost sladké, neboť mi hodně lidí nevěřilo. Chtěl jsem dokázat těm, co pochybovali, že jsem na jiné úrovní, než si oni myslí.

Průběh jsem čekal, že by mohl být rychlý. Byly tu dvě verze. Buď měl on šanci mě vypnout v postoji, nebo já jeho. Myslím si, že oba máme ránu. Ve hře bylo i škrcení. To jsem trénoval, měl jsem na něj připravené různé druhy ukončení. A zrovna vyšlo to škrcení.

Plán byl dostat ho na zem, pokud by to nešlo v postoji. Překvapil mě tím, že on byl ten první, kdo chtěl jít na zem. Snažil se o takedown, který jsem dokázal ubránit, a tím pádem jsme se dostali do pozice, kde jsem už věděl, jak pracovat.

Byla to moje první submise v profi kariéře. Předtím jsem zápasil na amatérské úrovni, kde jsou trochu jiná pravidla. V amatérech se mi povedlo vyhrát na submisi, v profi kariéře mi zatím nevyšla. Dobře, že vyšla teď.

Nečekal jsem to. Myslel jsem, že ho dostane Leo Brichta, který ukázal výborný zápas s těžkým soupeřem. Nebo Matěj Peňáz, který předvedl pěkný knokaut. Podle zkušeností se výkony večera dávají za knokauty. Asi tam šlo o tu story, ve které jsem nastupoval jako outsider proti neukončenému soupeři, kterého jsem dokázal rychle porazit.

Psychicky mi to opravdu pomohlo. Myslím si, že jsem v hlavě silný. Tenkrát, když jsem prohrál, tak to byla pro mě taková osobní tragédie. Jako pro každého sportovce. Šampioni se poznají tak, jak se chovají, když spadnou, a ne, když jsou na vrcholu. Mě to naopak ještě více motivovalo. Teď jsem úplně jiný Andrej, než jsem býval předtím. Hodně lidí mi v posledním zápase nevěřilo, ale já jsem si věřil furt, jinak bych do toho zápasu nešel. Ukázal jsem, že jsem jiný level, než si ostatní myslí. Teď to chci potvrzovat atraktivními zápasy. Dělat dobré zápasy a něco po sobě zanechat, o to mi jde. Nemusím být šampion Oktagonu nebo UFC. Mám vnitřní hlad se dostat na co nejvyšší úroveň. Pokud to ale nevyjde, tak to nevyjde. Chci, aby si mě lidé pamatovali, aby mi fandili. Pak, když třeba budu v důchodu, tak aby si vnoučata mohla říct, že děda byl frajer. Že to byl válečník a dělal pěkné zápasy. Hlavně nechci usnout na vavřínech. Můj největší strach je, že nenaplním svůj potenciál.

Delší pauzy mi vyhovují, jelikož shazujeme váhu, tělo tak dostává na frak. Raději tak mám po zápase delší pauzu. Nějakou tu dobu trvá přípravný kemp, kde trénuji na sto dvacet procent. Tenhle způsob mi sedí.

Příprava je hodně obtížná. Kolikrát přijdete domů a nemůžete ani prohodit pár slov s přítelkyní, protože jste úplně mrtví z dvoufázového tréninku. Pumpuje vám celé tělo. Několikrát vám nechutná jíst, i když byste chtěl. Musíte do toho dávat sto dvacet procent, ne-li víc. Co se týče psychiky, určitě je to tlak. Oktagon je sledovaný. Média, lidé vám píšou, ptají se. Člověk musí být trochu psychicky odolný. Myslím si, že mi hlava v tomhle ohledu pracuje dobře, už jsem na to zvyklý.

Moje příprava aktuálně neprobíhá, jelikož jsem měl zranění. Měl jsem burzitidu a zánět lokte. Snažím se to doléčit. Myslím si, že je to otázkou dnů, kdy se vrátím zpět do tréninkového procesu. Pomaličku, nebudu to zatěžovat. Další zápas bych viděl buď na konec roku, nebo na začátek toho dalšího.

Trénuji dvoufázově, dvakrát denně. Občas i dvoufázově během víkendu. Tréninků mám zhruba deset týdně nebo více. Snažím se to dělat tak, co mi říká moje tělo. Pokud se necítím dobře, tak na trénink nejdu, nechám raději tělo odpočívat a jdu třeba až na večerní trénink. Tréninkové zázemí mám kvalitní. Postoj trénuji pod Martinem Karaivanovem. MMA a zem pod Martinem Burkotem, který měl velkou radost, že jsem to ukončil zrovna na zemi. U nás v gymu jsou také boxeři, thai boxeři, kteří mají velkou úroveň a vyhrávají medaile na republikových soutěžích. Na tréninkové partnery si nemůžu stěžovat. Plánuji vycestovat i někam na kemp, měnit trochu ty gymy, protože tak se člověk učí. V Jetsaam Gymu jsem ale spokojený.

Velter mi sedí. Shazování mám bezproblémové, snažím se to dělat tak trochu přírodně. Žádné velké shazování, jak my říkáme bomby, abych si nepoškodil tělo. Opravdu mi nejde o to, abych měl o deset dvacet kilo víc než soupeř. Dřív, když se zápasilo, tak se to tolik neřešilo, jako teď. Možná bych váhu mohl upravit o pár kilo níž, protože je to pro mě bezproblémové. Může to být ale kontraproduktivní.

Shazování je velký problém MMA. Není to úplně zdravé. Já neshazuji hodně, kolem sedmi kilo. Jsem proti tomu, abych soupeř nebo já měl o dvacet kilo navíc a odrovnal si ledviny. Jsem proti radikálnímu shazování.

S Oktagonem mám ještě smlouvu na pár zápasů. Určitě bych se chtěl poprat o nejlepší místa v žebříčku v 77, kde je podle mě největší konkurence v Evropě. Je to nejvíc nabitá váha v Oktagonu. Už se těším, co mi Ondřej Novotný s Palem Nerudou nabídnou za soupeře.

Láká mě. Zatím mám ale smlouvu s Oktagonem, plácli jsme si na několik zápasů. Měl jsem i nabídky ze zahraničí. Pokud můžu jmenovat, tak polská organizace KSW. Zatím jsme toho ale nevyužili. V budoucnu bych se určitě chtěl ukázat v některé světové organizaci. Třeba jako Jirka Procházka, který vyjížděl do japonského Rizinu.

Láká mě zápasit s kluky od nás. Z československé scény například s Robertem Pukačem nebo Jozefem Wittnerem. Zápasil jsem hodně s cizinci, chtěl bych se porovnat také s kluky na naší scéně. Zajímal by mě také zápas s Mátém Kertészem, který je sice Maďar, ale už dlouhou dobu patří na československou scénu. Uvidíme, komu mě nabídnou. Oktagon ví, že zápasy neodmítám. Víceméně je těžké najít soupeře, s týmem pouze čekáme na nabídku.