Návrat plný emocí. Šla jsem jako zvíře, měla jsem boxovat, určitě bych ji rozsekala

Podle mě jsem ukázala velké zlepšení, co jsem předvedla, je úspěch. Psychický nasazení jsem měla maximální, jela jsem tam vyhrát. S výkonem jsou spokojeni i manažeři, kteří mi napsali, že jsou na mě pyšní. Organizace UFC je také spokojená, dostaly jsme zápas večera, což jsem absolutně nečekala a samozřejmě mě to od UFC potěšilo.

Držela mě hroznou silou, nedokázala jsem se přetočit. V životě bych to neodklepala, ale měla sílu jako kráva. Nevypadala, ale měla ji, až mě to překvapilo.

Myslím, že ve druhém kole byla ze mě vyřízená, a to škrcení pro ni byla záchrana. Zadařilo se jí, po výhře bylo vidět velký nadšení i u její ségry, šampionky UFC. Vyhrála, stalo se, já ji ale chtěla fakt zničit.

Dostat ji na zem a tam dobít. Tohle byl plán pro první kolo. Když jsem šla do druhého, tak jsem plán nezměnila, což byla chyba. Měla jsem se vrátit k boxování, to umím nejlíp, určitě bych ji rozsekala. Jenže já chtěla jít zase na zem, prostě dobít, chtěla jsem to mít za sebou. Nechtěla jsem jít na body, toho jsem se děsila.

Šla jsem až moc, navíc byla fakt silná. Viděla jsem jen vítězství, chtěla jsem to asi až moc, tady vidím možný důvod porážky.

Blbá náhoda, nevím, vůbec to nechápu.

Všichni si myslí, že mě vykopnou.

Četla jsem to v našich médiích. Já si vůbec nemyslím, že by mě vykopli. Mám tři porážky, ale s jakými soupeřkami. Jedna jde teď o titul (Liz Carmoucheová), přitom jsem ji málem uškrtila. Zápas předtím byl vyhlášený fightem večera (duel s Irene Aldanovou), dostala jsem bonus. Přitom to nebyly zápasy na hlavní kartě, vůbec nechápu, jak mi to můžou dávat. Aby člověk získal bonus 50 tisíc dolarů, tak fakt musí udělat zápas.

Jo. V UFC jsou třeba bojovníci, kteří mají tři výhry za sebou, stejně je vykopnou, protože mají nudný zápasy. Mně je pětadvacet, myslím si, že jsem na začátku něčeho nového, změnila jsem se. Cítila jsem se proti Antonině super, ale zachrápala jsem. Teď vím padesát způsobů, jak bych reagovala, ale už je pozdě. Prostě jsem usnula a konec.

Jo, jo. Kdybych do toho naposledy tolik nešlapala, trochu se uklidnila, nebyla z předchozích zápasů tolik namotivovaná, šlo by to líp, pozvolna a na něco bych ji načapala, ale já šla až moc, jako zvíře. Přesto si to nevyčítám.

Musím se z porážky psychicky dostat, šla jsem pro vítězství, s tímhle jsem tam letěla, zápas i tak probíhal. Jenže blbě to nevyšlo, z toho se musím vzpamatovat.

Mám v sobě všechny emoce. Jsem spokojená s výkonem, ale jsem nasra.., že to takhle skončilo. Nemůžu se na sebe zlobit, přišel blbej moment.

Nevím. Ze tří posledních porážek mám jednu s holkou, která jde teď o titul, v sobotu jsem prohrála se sestrou šampionky UFC. K tomu mám dva zápasy večera. Nevím, co se stane. Do dalšího duelu půjdu zase lepší, tak to mám pokaždý. Všechno líp spojím a nastoupím ještě lépe připravená.

Ono to tam bylo, ale jak jsem mladá, tak ještě rozděluju. Dokážu boxovat, zápasit, ale já potřebuju dát vše dohromady, aby bylo vše top. Potřebuju víc holek na trénování komplexního MMA. Já si myslím, že potřebuju holky na sparingy, kluci mi povolí. Na tréninku se někdy dostanu do situací a oni mi něco odpustí, neuškrtí mě. V zápase jsem neviděla, že teď přichází riziko, v tréninku jsem se z toho dokázala dostat, kluci mi povolili, oni mě takhle brutálně nevzali.

Všichni mi vyčítají, že nejezdím ven. Jezdím. Byla jsem dva měsíce pryč (na Kubě). Teď si chci najít nějakou holku na MMA, za ní pojedu, nebo ona pojede za mnou. Už mám nějaký vytipovaný, samozřejmě ze zahraničí.

Po třech prohrách bych se měla dát psychicky dohromady. Do posledního zápasu jsem šla přemotivovaná, a to byl velký kámen úrazu. Chce to čas, potřebuju klidnější hlavu.