Článek
Slavný boxer se narodil 17. ledna 1942 jako Cassius Marcellus Clay Jr. v Louisville, Kentucky. Cassius byl pojmenován po svém otci a podle všeho měl africko-irské předky. V mládí se potýkal nejen s dyslexií, což mu ztěžovalo školní život, ale hlavně s odmítáním rasové segregace.
K boxu ho ve 12 letech přivedl policista a trenér Joe E. Martin, který se mu věnoval ještě velkou části amatérské kariéry. V amatérském boxu Clay debutoval v roce 1954, poté se začal prosazovat i na státní a celonárodní scéně. Vrchol jeho amatérské kariéry přišel v roce 1960, kdy dokázal získat zlatou medaili v polotěžké váze na olympijských hrách v Římě. Jeho amatérská bilance je 100 výher a pět porážek.
První titul Cassiuse Claye
Svou profesionální kariéru začal Clay výtečně - vyhrál 19 zápasů v řadě, 15 stylem K.O. U každého z těchto zápasů Clay znehodnocoval schopnosti soupeřů, naopak vychvaloval ty své. Toto později charakteristické chování údajně převzal od profesionálního wrestlera George Wagnera.
A právě i jeho namyšlené chování před zápasem s šampionem těžké váhy Sonnym Listonem, který zastrašoval soupeře jen svým pohledem, zapříčinilo, že byl Clay velkým outsiderem. Listona dokonce nazval medvědem a předzápasové vážení proměnil v cirkus.
Zápas o titul se odehrál 25. února 1964 v Miami a výsledek byl ohromující. Clay v prvních kolech soupeře překvapil svou rychlostí a pohybem a dokonce se mu ho podařilo zranit pod levým okem. Ve čtvrtém kole měl Clay dodnes nevysvětlené problémy s očima, pravděpodobně se mu do nich dostala mast, která měla Listonovi zastavit krvácení. Dvaadvacetiletý boxer tuto krizi však překonal, a jelikož jeho soupeř po skončení šestého kola dále nepokračoval, stal se mistrem světa.
Na teorii, že Liston v zápase nepokračoval kvůli vykloubenému ramenu, Clay odpověděl: „Ještě aby ne, když pořád máchal naprázdno.“
Muslim Muhammad Ali vs. válka ve Vietnamu
Nedlouho po titulovém zápase Clay oznámil změnu jména na Cassius X, později na Muhammad Ali. Následně konvertoval k islámu a vstoupil do organizace Islámský národ (Nation of Islam). Změnu šampionova jména tisk dlouho ignoroval.
Bývalý šampion těžké váhy Liston dostal šanci titul získat zpět v květnu 1965, po kontroverzním Aliho zásahu v prvním kole byl však zápas ukončen. Později se vyrojily spekulace, že Liston simuloval knockdown a že zápas prodal nebo že mu Islámský národ dokonce vyhrožoval smrtí.
Po vítězném zápase s Zorou Folleyem v březnu 1967 byly Alimu odebrány všechny tituly i boxerská licence, odmítl totiž nástup do armády. Kvůli odmítání války ve Vietnamu se Ali nedostal do ringu tři a půl roku. O svém postoji často přednášel na univerzitách po celých USA.
Návrat do ringu
Poté, co byla v roce 1970 Alimu navrácena licence státem Georgia, se bývalý šampion utkal s Jerrym Quarrym a Oscarem Bonavenou. Oba zápasy vyhrál a mohl zaútočit na titul Joea Fraziera. Zápas století mezi dvěma neporaženými boxery se odehrál 8. března 1971 v Madison Square Garden. Předcházelo mu obrovské očekávání a pozornost médií i fanoušků, vše umocnili i samotní boxeři předzápasovými konflikty.
Zápas byl nesmírně vyrovnaný a žádný z boxerů dlouho nebyl schopen druhého zlomit. V 11. kole Frazier tvrdou ranou dostal Aliho na zem, ten okamžitě vstal, i přesto však na body nakonec prohrál.
Následující rok Ali prohrál s Kenem Nortonem, dalších šest zápasů však vyhrál a jelikož Frazier prohrál svůj titul s Georgem Foremanem, odveta byla na světě. Ta se odehrála v lednu 1974 a znovu ji museli rozhodnout až rozhodčí. Ali s Frazierem bojovali o každé kolo, rodák z Kentucky nakonec vyhrál jednomyslným rozhodnutím.
Ali vs. Foreman - „The Rumble in the Jungle“
Díky výhře nad Frazierem mohl Ali zaútočit na titul, který držel obávaný George Foreman. Ten byl v té době považován za jednoho z nejtvrdších boxerů v historii, a tak dvaatřicetiletému Alimu nikdo moc šancí nedával. Zápas se odehrál v Demokratické republice Kongo (tehdejší Zair) 30. října 1974.
Ali byl většinu zápasu pod tlakem a Foreman se snažil tvrdě útočit. To se však ukázalo jako taktický záměr. Foreman se v průběhu zápasu postupně unavoval, naopak Ali začínal více útočit a v osmém kole svého vyčerpaného soupeře uzemnil. Zápas sledovalo rekordní množství diváků.
„Thrilla in Manilla“
Třetí zápas s Joem Frazierem se odehrál 1. října 1975 na Filipínách. Úvod zápasu byl v režii útočícího Fraziera, jehož tlak ve 12. kole značně uvadl a Ali toho využil. Unaveného soupeře trestal další dvě kola, než trenér Fraziera odmítl další pokračování. Zápas se odehrával v obrovském vedru a Ali ho okomentoval slovy „Nikdy jsem nebyl blíže ke smrti než v tomhle utkání.“
Po tomto zápase Ali vážně zvažoval odchod do důchodu, i přes svůj pokročilý věk však dokázal vyhrát dalších šest zápasů. Titul nakonec konečně ztratil 15. února 1978 proti Leonu Spinksovi, když krutě podcenil přípravu na zápas.
Konec kariéry a poslední zápas
O sedm měsíců se však oba potkali znovu a vítězný Ali se stal jediným boxerem v historii, který získal titul těžké váhy hned třikrát. Poté odešel do důchodu. Do ringu se vrátil v roce 1980 a okamžitě zaútočil na titul proti Larrymu Holmesovi.
Zápas kvůli Aliho zdravotním problémům fanouškům moc nenabídl, Holmes dominoval a jednoduše vyhrál. Poslední zápas kariéry si nechal Ali na 11. prosince 1981, kdy na Bahamách prohrál s Trevorem Berbickem.
Dopad Aliho životních postojů
Dopad Aliho odmítnutí vojenské služby a amerických bojů ve Vietnamu byl obrovský. Nejlepší boxer světa se najednou stal nejvíce nenáviděným člověkem v Americe, který měl navíc černou barvu pleti. Síla jeho hlasu, společenské postavení a obrovský talent bílé Američany děsil, což vyústilo ve velkou nenávist.
Ali byl pod velkým tlakem, vždyť kvůli svým názorům nemohl ve svých nejlepších letech tři roky zápasit. Navíc se pravidelně stýkal s dalšími bojovníky za lidská práva černochů, jako byli Martin Luther King nebo Malcolm X. Kvůli tomu byl dokonce sledován FBI.
Ali to všechno ustál, a časem tak dokázal změnit názor mnoha Američanů. Dokonce i těch bílých, kteří mu dlouho nemohli přijít na jméno. Nakonec se stal symbolem boje za lidská práva lidí po celém světě. Několikrát navštívil Afriku, snažil se například vyjednat mír v Izraeli, ale i zklidnit situaci v Iráku se Saddámem Husajnem.
Boj s nemocí a smrt
Je dlouhodobě považován za nejlepšího boxera všech dob a za jednoho z největších sportovců v historii. Během své kariéry byl dost možná nejslavnějším člověkem na světě. V roce 1984 mu byla diagnostikována Parkinsonova choroba, se kterou bojoval až do své smrti v roce 2016.
Knihy, dokument, film
Muhammad Ali napsal několik knih, včetně The Greatest: My Own Story nebo The Soul of a Butterfly. O jeho souboji s Georgem Foremanem vyšel v roce 1996 dokument When We Were Kings, jenž získal Oskara. Na toho byl nominován i Will Smith za ztvárnění Aliho ve životopisném snímku Ali z roku 2001.
Citáty Muhammada Aliho
"Létám jako motýl, bodám jako včela." |
"Jsem mladý, jsem krásný, jsem rychlý. Nemůžu být poražen." |
"Je těžké být skromný, když jste skvělí jako já." |
"Jestli někdy sníš o tom, že mě porážíš, vzbuď se a omluv se mi." |
"Jsem ten nejlepší. Řekl jsem to ještě dřív, než jsem to věděl." |
"Nesnášel jsem každou minutu tréninku, ale řekl jsem si: Nesmíš přestat. Musíš trpět teď, abys byl šampionem po celý život." |
"Je to jen práce. Tráva roste, ptáci létají, vlny omílají písek. Já biju lidi." |
"Žij každý den, jako by byl poslední, protože jednou to bude pravda." |