Článek
Zmíněná porážka proti Jihoameričanovi Procházkovi zamíchala myšlenky v hlavě. „Nebudu lhát, po zápase byly těžké chvíle, byť existují různé techniky, jak pracovat s hlavou. Zkušenost je zkušenost. Co se stalo, to se stalo. Je potřeba s tím umět pracovat. Já dokážu přijmout věci tak, jak jsou a jak vyvstávají. To je život. Je potřeba být silný – nejen do zápasu, ale i v těžkých životních chvílích. Je potřeba být silný člověk,“ ví dobře Procházka.
„Každý můj zápas je velký bod v životě i kariéře, takové věci neházím za hlavu. Tohle (porážka s Pereirou) byl pro mě opravdu velký černý puntík, který jsem musel vzít vážně. Tak, jak jsem k některým věcem v životě nepřistupoval vážně, tak teď můžu říct, že to nejde jinak,“ říká uvědoměle český bijec, bývalý šampion slavné zámořské ligy.
Jiří Procházka do přípravy na zápas s Hillem zařadil vysokohorský kemp v Mexiku. Dopisoval tam i diplomku a dozvěděl se hodně o soběVideo: Sport.cz
Změny sledoval i jeho tým. „Jirka není zvyklý prohrávat, je to šampion. Bylo to v nás všech. Nebylo to ono,“ uvádí Jaroslav Hovězák. „Po posledním zápase jsme si toho spoustu vyříkali. Přišlo to přirozeně. Jako tři chlapi jsme si sedli k jednomu stolu a na rovinu jsme si řekli, kde čert nechal díru. Nastavení týmu je teď opět suprové,“ dodává Martin Karaivanov, druhý z koučů.
A tak Procházka musel začít pracovat na změnách, o jejichž podobách se rozhodl mlčet. „Držím si věci v zápase, kde je rád ukážu. Co ale můžu říct, tak jsem hrozně rád za kvalitní práci celého týmu, který za mnou stál. Hodně jsem se začal soustředit na obchodní věci. Trochu jsem upustil od toho čistě konat. Proto jsem odjel do Japonska nasát kořeny, které ve mně probouzely to, co jsem ztělesňoval v zápasech. Výsledek vám chci ukázat,“ motivuje se před bojem.
„Cílem je být tím nejlepším, za čímž jdu,“ pokračoval dvaatřicetiletý bojovník, který navíc dodělává vysokoškolské magisterské studium na Fakultě sportovních studií Masarykovy univerzity. „Dohodli jsme se na tom, že součástí diplomové práce bude, že udělám výzkum krevního rozboru před vysokohorským tréninkem a po něm, monitoring všech funkcí, tepovky a tak dále,“ přibližuje s tím, že daný výzkum probíhal především v Mexiku.
Elitní český postojář a zápasník MMA Matěj Peňáz (vpravo) pomáhal Jiřímu Procházkovi s přípravou.
V Severní Americe, kde je i tréninkové prostředí přímo od organizace UFC – a bojovníci v něm získávají prvotřídní péči po všech směrech – zažil i nepříjemné momenty. „První tři dny se údajně nemají přestřelit tréninky, ale samozřejmě jsem tam přišel a hned jsem trénoval. Klidnou tepovku jsem pak měl 105, což není normální. Musel jsem si tam držet správné nastavení. Pokud přestřelíte výkony, tak je to pak špatné. Musí se zodpovědně, profesionálně,“ popisoval Procházka.
Zhruba tři týdny strávil také v Japonsku, kde měl další zážitky. Získal černý pásek v nejtvrdší formě karate, a především našel recept na to, jak se cítit dobře. „Našel jsem kouzlo v rýži, celé Japonsko jsem se tam vyžíral rýžovými dobrotami. Dobře jsem se vyjedl, měl jsem nějakých 101 kilo,“ usmívá se. „Jakmile se blíží zápas, tak držím hranu. Jídlo je pro mě hodně důležité. Potřebuji jíst stabilně, dobré věci a s časovým odstupem od tréninků. Musím jít do tréninku s čistým trávením i tělem. Jakmile tam jdu přežraný, tak je jiný i výkon,“ srovnává.
Bojovníci UFC Merab Dvališvili (vpravo) a Jiří Procházka vyrazili před svými zápasy navštívit tým amerického fotbalu Las Vegas Raiders.
Česká výprava je v zámoří už od konce minulého týdne. Sedm dní zůstane v Las Vegas, kde v předešlých hodinách například všichni společně sledovali z restaurace řádění české hokejové dvacítky na MS v Kanadě. Procházka posléze s aktuálním šampionem bantamové divize UFC Merabem Dvališvilim navštívil i zápas amerického fotbalového klubu Las Vegas Raiders.
„Nechceme se moc rozptylovat aktivitami, ale naopak se soustředit na zápas,“ říkal Karaivanov a zmínil, že by se rád zašel podívat i na hokejovou NHL. „Nejsme hlavní zápas ani hlavní předzápas, povinností bude méně. To ale neznamená, že nebudou žádné.“
