Žádná pauza! Česká fighterka stále živí milionový sen. Kam povedou další kroky a kdy přijde konec kariéry?

Jindrová, které v semifinále vyřazovacích bojů vystavila stopku neporažená Kayla Harrisonová, hodnotí letošní sezonu jako úspěšnou. Při shodě náhod z toho dokonce může být ještě větší radost, neboť jednatřicetiletá Češka bude během listopadového finálového duelu, ve kterém půjde o titul šampionky a šek ve výši jednoho milionu dolarů, v roli náhradnice. Zranění, covid nebo nesplnění váhového limitu jedné z účastnic? Rázem by se pozornost obrátila právě na Jindrovou.

„V žebříčku jsem skončila na třetím místě, proto tam jedu jako náhradnice," vysvětluje fanynka Viktorie Plzeň, která by se po finálových bojích měla dozvědět, zda bude v zámořské organizaci pokračovat i v nadcházející sezoně. Jindrová se v rozhovoru pro Sport.cz rozpovídala i o tom, jak hodnotí letošní ročník, co chystá v nadcházejících měsících nebo kdy chystá konec kariéry. Řeč padla i na oslavy v dresu fotbalové Viktorie Plzeň, na které reagovali i fanoušci konkurenčních klubů.

Vaše sezona ještě nekončí, budete náhradnicí v titulové bitvě. Jste za to ráda?

Jsem, v žebříčku jsem skončila na třetím místě, proto tam jedu jako náhradnice. Jsem ráda, že jsem tuhle šanci dostala. Ale abych řekla pravdu, tak v případě, že by se jedna ze soupeřek měla zranit, dostat covid nebo nenavážila, tak bych do toho šla s pocitem, že jsem prohrála semifinále a možná bych z toho neměla takovou radost. Na druhou stranu bych třeba vyhrála milion dolarů, radost by tam byla, ale radši bych zápasila ve finále v příští sezoně. Tu bych chtěla vyhrát, teď to může připadat, že si to nezasloužím.

Budete potají doufat, že jedna ze zápasnic odpadne?

Spíš si myslím, že ten zápas nebude. Já budu mít po tvrdé přípravě a i proto jsem si řekla, že když už budu připravená, tak bych chtěla jiný zápas. Něco se rýsuje, mohla bych mít zápas v Praze. Tak jako tak se musím připravovat, když tohle nevyjde, tak bude jiný zápas. Nevadí mi to.

Předpokládám, že bližší informace nemůžete prozradit?

Zatím ještě nejsme domluvení, jen se o tom diskutuje. Měli jsme schůzi, vypadá to, že nějaký zápas bude, ale budeme si to muset upřesnit. Pak se to všechno zveřejní.

Dává to smysl i kvůli tomu, že další sezona PFL startuje až na jaře?

Přesně tak. Myslím si, že další sezona začne třeba až v květnu. Letos jsem sice začínala už v březnu, ale to kvůli tomu, že jsem si potřebovala vybojovat smlouvu. V případě, že bychom tedy začínali v květnu, tak je možné, že bych stihla další zápas například v únoru. To zatím necháme otevřené a uvidíme. Já budu ráda, když si dám chvíli volno a pak se pustím do přípravy na příští sezonu, kde doufám, že bude nová váha do 66 kilogramů. To je moje váha, se kterou jsem přišla a podle mě bych měla větší šance. Jednají o tom a momentálně to vypadá 50 na 50.

Hodnotíte letošní sezonu jako úspěšnou?

Určitě ano. Spoustu lidí nečekalo, že se dostanu až do semifinále. Nastupovala jsem do zápasu o smlouvu v březnu, poté jsem v květnu vyhrála další zápas proti zkušené zápasnici, která měla 4 zápasy v UFC. Byla jsem hodně nervozní, že to nevyjde. S přehledem jsem to zvládla a přišel zápas s Kazaškou, ve kterém jsem vyhrála v prvním kole. Hodně se mi dařilo, cítila jsem se líp a líp, nabrala jsem spoustu zkušeností. Bohužel, že se mi nepovedlo porazit Kaylu, každý chce být první, kdo jí porazí. Mně se to nepovedlo.

Jak tedy hodnotíte kvalitu soupeřek? Čekala jste, že budete svádět složitější duely?

První zápas, ve kterém jsem si vybojovala smlouvu, byl pro mě asi nejtěžší. Byl hodně vyrovnaný, tříkolová bitva v postoji, šla jsem proti neporažené soupeřce. Byla to šampionka v boxu a bylo to pro mě hodně těžké. Když už jsem ale zvládla tenhle zápas, tak jsem si řekla, že zvládnu i ty ostatní. Druhý zápas byl rozhodně lehčí, i vzhledem k tomu, že soupeřka měla za sebou 20 zápasů. Bylo to i tím, že šla do zápasu nižší váhou, v UFC chodila 61 kilogramů a tady se zápasilo ve váze do 70 kilogramů. Kazaška, kterou jsem měla ve třetím duelu, naopak dostala v zápase s Larissou Pachecovou KO, zase jsem byla ve výhodě kvůli tomu, že dostala knokaut a o dva měsíce později šla do zápasu se mnou. Taktika byla jasná, ukončit jí, a to se povedlo.

Řešilo se to například i u Viktora Pešty, který rovněž nastupuje v PFL a krátce po prvním zápase, ve kterém dostal KO, nastoupil do druhého.

Mají tenhle systém. Překvapuje mě, že to všichni takhle zvládají. Musím být náročné jít po dvou měsících znovu do zápasu a nezranit se. U mě je to možná trochu zázrak, že jsem se za celou dobu nezranila a všechny 4 zápasy jsem vydržela.

Za celých šest měsíců jste tedy neměla žádné zranění?

Zranění jsem měla celou dobu, ale byly to drobnosti. Naraženiny, namlácené klouby, nemohla jsem kvůli tomu dávat úplně tvrdé údery a rukavice jsem si vycpávala houbičkami na nádobí. Ze vším se dalo pracovat, příprava tomu byla podle toho přizpůsobená. Vždycky něco bolelo, ale žádné velké zranění se nestalo, což bylo super.

V žádném zápase vás nic nelimitovalo? Ani v tom posledním?

Přesně. V posledním zápase jsem byla připravená, ale nezvládla jsem to předvést.

Během krátké doby jste toho i hodně nacestovala. Několikrát jste byla v Americe, poslední zápas byl v Londýně. Jak jste to zvládala?

S tímhle problém nemám, cestuji ráda, užívám si to. Ráda poznávám nový místa. Abych ale pravdu řekla, tak Amerika se mi zrovna moc nelíbí. Zatím se mi tam nelíbilo nikde, a to jsem byla na spoustu místech. Mám raději Evropu, i proto jsem byla šťastná, že poslední zápas byl v Londýně. Bylo to blíž, nemuseli jsme cestovat takovou dobu.

Upoutala jste například i tím, že jste během závěrečných vyhlášení měla na sobě dres Viktorie Plzeň.

Dres jsem měla první tři zápasy, na ten třetí jsem si ho mohla vzít už jen na vyhlášení, na rozhovor jsem musela mít věci PFL. Myslím si, že to mám i ve smlouvě, nepovolili mu to. Měla jsem ho s sebou, rozcvičovala jsem se v něm, ale na zápas jsem ho už neměla.

Jakou odezvu to mělo například u fanoušků konkurenčních týmů?

Reakce byly, někteří lidé, převážně fanoušci Sparty a Slavie to komentovali tak, že to celé bylo super, jen jsem to zkazila tím dresem (smích). Dalo se to čekat, že něco takového přijde. V Plzni z toho naopak měli radost, chodila mi podpora i od fotbalistů Viktorie. To mě těší, udělalo mi to radost.

Říkala jste, že jste semifinálový duel proti Harrisonové nezvládla kvůli nervozitě, čím si to vysvětlujete?

Z toho, že tam byli známí a celá rodina jsem nervózní nebyla, naopak jsem byla za to ráda a jeli mě podpořit. Táhlo mě to dopředu. Roli hrálo to, že jsem šla proti šampionce, která je obrovská a silná. Je to hvězda a možná kvůli tomu přišel ten tlak.

Kdyby ale přišla druhá šance, tak aspoň víte, co od toho čekat.

To určitě jo, do zápasu bych šla trochu jinak a nervozita by taková nebyla. Věděla bych, co čekat a bylo by to lepší. Tak jako tak bych neměla co ztratit, už ani teď nikdo moc nepočítal, že jí porazím. Podle sázkových kanceláří jsem byla největší outsider celého galavečera, což mě na jednu stranu těšilo, že jsem nebyla pod takovým tlakem. Tlak pak ale stejně přišel.

Letošní sezonu už potřetí za sebou může vyhrát právě Kayla Harrisonová, která vás porazila v semifinále. Jak vidíte její duel s Larissou Pachecovou?

V minulosti spolu zápasily už dvakrát a mám pocit, že Larissa nevyhrála ani jedno kolo. Šly spolu dva roky zpět ve finále, bylo to na pět kol a Larissa se nechala hodit a soupeřku nedokázala ničím ohrozit. Na druhou stranu si myslím, že uběhly dva roky a Larissa je v životní formě. Určitě se zlepšila, a jestli jí má porazit, tak jedině teď. Myslím si, že Kayla po zápase ukončí kariéru. Každopádně se přikláním k tomu, že si to Kayla pohlídá. Je zkušená a vyhraje to.

Myslíte si, že Harrisonová už nemá ambice pokračovat?

Možná má. Za prvé má hodně vyděláno, zápasí za obrovské peníze a zadruhé má rodinu, má dvě děti a podle mě má za sebou hodně zranění.

Říká se o ní, že je to jedna z nejlepších zápasnic mimo UFC.

Možná, kdyby jí dali přímou nabídku o titul s Amandou Nunesovou, tak si myslím, že by možná šla. Trochu si i myslím, že ztratila motivaci, jak všechno vyhrává. V PFL bude končit, má smlouvu buď na jeden, nebo dva zápasy.

Co jste na ní říkala, když jste jí poprvé uviděla?

Byla obrovská. V pátek ráno bylo vážení a odpoledne staredown, stáli jsme poprvé proti sobě a říkala jsem si, že to snad není ani možné, jak je obrovská. Nechápu, jak mohla navážit. Myslím si, že 70 kilogramů klidně nabrala na 82, podle toho, jak vypadala.

Nyní po očku vyhlížíte další sezonu. Aktuální smlouvu máte do ledna, vypadá to tedy na prodloužení kontraktu?

Ano. Myslím si, že jim moje zápasy líbily. Všichni byli spokojení, spoustu z nich mi i fandí, i prezident Rey Sefo mě má podle mě rád. I proto mě všichni ujišťují, že smlouvu určitě dostanu. Jen nevím, kdy se to bude řešit. Mohlo by to být po finálových zápasech.

Bude vám záležet i na finančním ohodnocení?

Zatím nevím, s čím přijdou. Předpokládám, že když jsem vyhrála nějaké zápasy a dostala jsem bonusy, tak bych možná mohla začínat tam, kde jsem skončila letošní sezonu.

Po finanční stránce jste tedy v PFL spokojená?

Určitě jo. Myslím si, že je to organizace, která dává nejvíc peněz. Spoustu lidé se mě i ptá, proč nechci do UFC, ale podle mě jsem na to stará. Člověk si tam musí kariéru budovat, pak se teprve dostane k zajímavým penězům. V PFL je to nastavené tak, že každý je na stejné startovní čáře a každý je stejně daleko od titulu.

Před necelým rokem jste říkala, že konec kariéry vidíte přibližně za 2-3 roky. Furt to platí?

Myslím si, že jo. Dávám tomu tak dvě sezony, uvidím, jak v PFL obstojím. Určitě chci ještě příští sezonu a pak ještě jednu. Poté bych to asi ukončila.

Za 2 roky vám bude 33 let, nebude to vzhledem ke konci kariéry příliš brzo?

Možná jo, ale já bych chtěla rodinu a děti, pak už bych se asi nevrátila.

Co po konci kariéry? Vidíte se třeba v roli trenérky?

Už teď trénuju pár lidí, převážně holky a děti. Je možné, že tímhle směrem budu pokračovat i dál. Zatím to ale nemám příliš promyšlené, je brzo. Líbilo se mi dělat kondiční trenérku, například jedné tenisové hráčky. Když bych ale měla děti, tak by to nemuselo vyjít, takže nevím (smích). Každopádně mohu říct, že mě víc láká kondiční trenérka než trenérka MMA. To určitě dělat nebudu, těch zkušeností tolik nenasbírám, ale postoj klidně trénovat můžu.